Legislator Case Law & Legislation
18 C 126/2022-None ECLI:CZ:OSBR:2022:18.C.126.2022.1 AI generated

Court orders public transport operator to pay fare and penalty to passenger who failed fare inspection.

Case Number 18 C 126/2022-None
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the public transport operator, ordering the defendant to pay a fare and penalty to the plaintiff. The plaintiff proved the defendant traveled without a valid ticket and failed to pay the required fee during an inspection. Consequently, the court found the debt valid and awarded the plaintiff the full amount plus legal costs.

Legislator headnote

AI generated

§ 2550 občanského zákoníku; § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb.: A passenger who fails to present a valid ticket during fare inspection incurs a liability to pay the fare and a statutory penalty, which constitutes a valid debt enforceable through civil proceedings.

Keywords

AI generated
public transport contract fare inspection liability penalty for no ticket civil debt enforcement passenger obligations

Cited Legislation

AI generated
§ 2550 občanského zákoníku
V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku.
§ 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb.
Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.
§ 1970 občanského zákoníku
§ 160 odst. 1 o. s. ř.
Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I.
§ 142 odst. 1 o. s. ř.
§ 151 odst. 1 o. s. ř.
§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
§ 137 odst. 3 o. s. ř.
5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně.
§ 149 odst. 1 o. s. ř.
k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II.
§ 115a zákona č. 99/1963 Sb.
§ 101 odst. 4 o. s. ř.
§ 202 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 530 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná cestovala dne 20. 10. 2021 tramvají - linkou [číslo], tj. dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, čímž uzavřela smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalované vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Žalovaná však na pohledávku v celkové výši 1 530 Kč ničeho neuhradila. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně provedla dne 20. 10. 2021 v 01:26 hodin prostřednictvím kontrolora přepravní kontrolu žalované, která cestovala tramvají, linkou [číslo], tj. dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní. Při této kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] (viz. Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 20. 10. 2021). Z tarifu PID je zřejmé, že žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaná měla možnost zaplatit přirážku na místě nebo v doplatkové pokladně žalobkyně nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky ve snížené výši 800 Kč (viz. Smluvní přepravní podmínky PID - čl. 8 odst. 4; Tarif PID a Informace pro cestující).

6. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 28. 11. 2019 (viz Výzva k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby ze dne 28. 11. 2019, Potvrzení o odeslání písemnosti ze dne 29. 11. 2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávku ani přes výzvu neuhradila, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně.

7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

8. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v tehdy platném znění, stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

10. Výše přirážky ve smyslu § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. je upravena v Tarifu pražské integrované dopravy, a to čl. XIII. bod 7. a činí 1 500 Kč.

11. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu prostřednictvím kontrolora, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku v celkové výši 1 530 Kč, dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal vždy ode dne následujícího po splatnosti přirážky až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).