Legislator Case Law & Legislation
4 C 2/2022-10 ECLI:CZ:OSPH05:2022:4.C.2.2022.1 AI generated

4 C 2/2022-10 · Obvodní soud pro Prahu 5

Case Number 4 C 2/2022-10
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 645 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 678,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Legislator headnote

AI generated

4 C 2/2022-10 · Obvodní soud pro Prahu 5: Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

Keywords

AI generated
late payment of fees payment by instalments obligation to pay broadcasting fee maintenance arrears monthly pay
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Michalou Dvořákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 3 645 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 645 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 678,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 645 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se dne 8. 10. 2008 stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona. Tímto vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný tuto svou povinnost řádně neplnil. Za období splatné od října 2018 do října 2020 dluží na televizním poplatku částku 3 645 Kč, přičemž splatnost poplatků je vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný je od října 2008 veden v evidenci poplatníků televizního poplatku a za období splatné od října 2018 do října 2020 zákonem stanovený televizní poplatek řádně neplatil. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku ve výši 3 645 Kč rovnající se součtu měsíčních poplatků ve výši 135 Kč za uvedené období. Žalovanému byla prostřednictvím České pošty zaslána předžalobní výzva (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka, výpočtem kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou a předžalobní výzvou s doručenkou).

Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona platí poplatník televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona potom v případě, že poplatník nezaplatí včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatku ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

Žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku podle § 3 odst. 2 zákona, a tudíž mu vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil televizní poplatek splatný za období od října 2018 do října 2020 a dluží tak na televizním poplatku částku 3 645 Kč, soud žalobě vyhověl, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne 27. 10. 2021 (podání žaloby), v kapitalizované výši 678,66 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 645 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení a návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.