Court orders passenger to pay fare and penalty for missing valid ticket on public transport.
Legislator summary
AI generatedThe court ruled in favor of the public transport operator, ordering the defendant to pay a fare and a penalty for failing to produce a valid ticket. The defendant, who used the bus without a ticket, did not respond to the lawsuit, allowing the judge to decide based on submitted evidence. The court found that a transport contract was formed by the defendant's use of the vehicle, creating a legal obligation to pay the fare and the statutory surcharge.
Legislator headnote
AI generated§ 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., ObčZ; § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb.: The use of public transport without a valid ticket establishes a transport contract, obligating the passenger to pay the fare and a statutory surcharge for non-compliance.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
<b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se dne 19. 2. 2022 na lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaný jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dobrovolně neuhradil.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.
Z předložených listin (zápisů o provedené přepravní kontrole, obchodních podmínek žalobkyně, tarifu a předžalobní výzvy) soud zjistil následující skutkový stav: žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem při použití prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní na lince [číslo] v místě kontroly Strašnická dne 19. 2. 2022 v 7:53 hodin.
Tím, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Tak vznikla žalobkyni povinnost žalovaného přepravit a žalovanému povinnost uhradit jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem a oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem je stanovena v ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Maximální výše přirážky je vymezena v odst. 3 téhož ustanovení.
Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit žalobkyni z titulu uzavřené přepravní smlouvy dosud neuhrazené jízdné a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému, jejíž výše odpovídá zákonem stanovenému limitu. Z těchto všech důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku, včetně úroku z prodlení, jež odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal ji soud plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, v nákladech právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k úhradě a podání žaloby) po 200 Kč, za tři režijní paušály za tyto úkony po 100 Kč. Součástí nákladů žalobkyně je také 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobkyně činily 1 489 Kč.
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.