19 C 215/2021-14 · Okresní soud v Teplicích

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci

manželky: osobní údaje manželky

a

manžela: osobní údaje manžela

o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení] a [celé jméno manžela], uzavřené dne 7. 11. 1992 před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Manželka se svou žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2021 domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že mezi účastníky došlo k citovému odcizení a fungují pouze jako přátelé. Netráví společně volný čas, v podstatě si nemají, co říct. Manželka se před dvěma měsíci odstěhovala ze společné domácnosti. Považuje manželství za rozvrácené a nevidí naději na obnovení společného soužití. Z manželství se narodily dva dnes již zletilí synové.

Manžel se k žalobě na rozvod manželství připojil.

Z oddacího listu a z výslechu účastníků soud zjistil, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 7. 11. 1992 před [stát. instituce]. Manželství bylo spokojené po celou dobu jeho trvání s jednou výraznější krizí, ke které došlo cca před 20 lety. Nicméně postupem doby došlo k citovému odcizení manželů, kdy tito vedle sebe žili spíše jako kamarádi. V červnu 2021 se manželka zamilovala a současně se odstěhovala ze společné domácnosti. Od tohoto okamžiku spolu manželé nežijí a společně nehospodaří. O zachování manželství nemají zájem.

Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.

Podle ust. § 757 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, a jsou-li současně předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost.

Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci netvoří manželské či rodinné společenství, když spolu jako manželé od června 2021 nežijí a rovněž společně nehospodaří, neboť manželka navázala nový partnerský vztah a ze společné domácnosti se odstěhovala. Jejich manželství je rozvráceno a manželé vylučují obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v citovém odcizení účastníků a následném navázání nového partnerského vztahu ze strany manželky.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.

Proti výroku I. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 395 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních).

Proti výroku II. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.

Právo odvolání nepřísluší těm z účastníků, kteří se práva odvolání výslovně vzdali.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (ust. § 759 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).