11 C 530/2020-30 · Okresní soud v Chebu

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem titul Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 9 520 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

<b>II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 920 Kč, úrok z prodlení ve výši 879,77 Kč a dále ve výši 9 % ročně z částky 7 331,45 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok z úvěru ve výši 2 352,51 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 7 331,45 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.</b>

<b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná včetně úroku ve výši 1 120 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč zavázala vrátit v 58ti týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná ovšem splátky nehradila řádně a včas, když na své smluvní závazky uhradila pouze 4 400 Kč. Předmětnou pohledávku dne 29. 11. 2019 původní věřitelka postoupila žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala úhrady nedoplatku jistiny ve výši 7 331,45 Kč a dlužných úhrad úroku a odměn (poplatků) ve výši 2 188,55 Kč, dále úroku ve výši 23,72 % ročně kapitalizovaného za dobu od 31. 7. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 2 352,51 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a také úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 7. 8. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 879,77 Kč a dále ve stejné výši z jistiny zápůjčky od 30. 11. 2019 do zaplacení.

V řízení nelze mít za prokázané, že by předchůdkyně žalobkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, neboť dle karty zákazníka bylo vycházeno z příjmu žalované ve výši 10 166 Kč, a to výlučně z dávek státní sociální podpory, což jednak nelze považovat za příjem ve vlastním smyslu, navíc jde o částku natolik tristní, že o splátkách úvěru z takové částky nelze vůbec uvažovat, zvlášť pokud žalovaná uvádí, že žije v nájmu a stará se o dvě nezaopatřené děti. Uváděné výdaje na veškeré jídlo, oblečení, léky a telefon ve výši jen mírně přes 100 Kč/den je zcela neadekvátní ekonomické realitě. Za situace, kdy předchůdkyně žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, je uzavřená smlouva podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná a žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k absenci žalované v řízení a tedy absenci jakýchkoliv poznatků o přiměřených možnostech žalované soud uložil žalované povinnost k vrácení jistiny úvěru ve výši 3 600 Kč, kdy žalovaná čerpala 8 000 Kč a splatila 4 400 Kč, ve standardní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Přezkum řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného v řízení soud provádí a důsledky jeho absence vyvozuje z úřední povinnosti, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora EU (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, ve věci [právnická osoba] [anonymizováno], C 679/18, EU:C: 2020). V dané souvislosti pak lze odkázat též na argumentační závěry nálezu Ústavního soudu ĆR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V rozsahu žalobního požadavku nad rámec přiznané jistiny úvěru tedy soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého by měla převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů vůči neúspěšné žalobkyni, nicméně na straně žalované soud žádné náklady řízení neshledal.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).

Rozsudek obsahuje toliko zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu).

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na jeho výkon k soudu nebo soudnímu exekutorovi.