12 C 78/2022-22 · Obvodní soud pro Prahu 4

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Procházkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná neuhradila jízdné ve výši 30 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k níž došlo dne 11. 11. 2021 v 18:56 hod. na lince [anonymizována dvě slova].

Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.

Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 25. 1. 2022 a žalovanou soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalované doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 12. 5. 2022. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se přepravovala dne 11. 11. 2021 v 18:56 hod. na lince [anonymizována dvě slova], jež je součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten okamžik s žalovanou byla provedena, se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravní kontroly činilo jízdné částku 30 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou.

Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná s žalobkyní uzavřela nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž jí vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, když dluh včas neuhradila, čímž se dne následujícího, tedy 12. 11. 2021, ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaná netvrdila a ani se jinak nebránila. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 530 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,5 % ročně ke dni počátku prodlení).

Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.