8 C 260/2021-17 · Obvodní soud pro Prahu 7

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen titul jméno jméno, advokátem,

sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 3.048 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 1.524 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 1.524 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 18. 1. 2021 byla provedena přepravní kontrola žalovaného ve veřejném dopravním prostředku tramvajové linky č. 8 a dne 30. 1. 2021 v dopravním prostředku metra linky A, jejichž provozovatelem je v obou případech žalobce. Žalovaný se ani v jednom případě na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, v důsledku čehož žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky a vznikla mu povinnost uhradit jízdné ve výši 2x 24 Kč spolu se smluvní pokutou v částce 2x 1.500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč, pročež zdejší soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem, a to dne 18. 1. 2021 v 19:20 hod. tramvajovou linkou č 8 a z přepravní kontroly [číslo] bylo zjištěno, že se žalovaný dne 30. 1. 2021 v 11:48 hod. přepravoval prostředkem veřejné dopravy žalobcem, a to metrem linky A, a ani v jednom případě se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Soud z předžalobní upomínky ze dne 16. 3. 2021 zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby, která byla žalovanému zaslána pod podacím číslem zásilky České pošty, s.p. [číslo]. Žalovaným nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobci něčeho plnil.

5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“), se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 266/1994 Sb.“), je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

7. Podle ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč.

8. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

9. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, soud shledal nárok žalobce důvodným. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitl se tak se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

11. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.