Legislator Case Law & Legislation
20 C 233/2023-51 ECLI:CZ:OSPH01:2024:20.C.233.2023.1 AI generated

Tenant ordered to pay landlord rent arrears and legal fees after court rejected set-off defense.

Case Number 20 C 233/2023-51
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the landlord, ordering the tenant to pay 303,750 Kč in rent arrears, service charges, and legal costs. The tenant argued for a set-off of claims but failed to prove the existence or relevance of those claims within statutory time limits. Consequently, the court rejected the defense and awarded the plaintiff's full claim along with litigation expenses.

Legislator headnote

AI generated

§ 1982 of the Civil Code; § 142 of the Civil Procedure Act: A tenant cannot validly set off claims against rent unless they are proven and pursued within legal deadlines, and the court may award full legal costs to the successful party.

Keywords

AI generated
rent arrears set-off defense legal costs civil procedure tenant liability statutory deadlines landlord rights

Cited Legislation

AI generated
§ 1982 of the Civil Code
§ 142 of the Civil Procedure Act
§ 4 paragraph 1 letter j) of the Act on Court Fees
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozena Datum narození žalobkyně,

bytem Adresa žalobkyně

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozen Datum narození žalovaného A,

bytem Adresa žalovaného A,

zastoupenému Jméno žalovaného B, advokátem se sídlem Anonymizováno

o zaplacení 303 750 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně částky 4 236 Kč s přísl. zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 303 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 6.2.2023 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 6.3.2023 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 6.4.2023 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 6.5.2023 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 6.6.2023 do zaplacení, z částky 20 750 Kč od 6.7.2023 do zaplacení, z částky 2 750 Kč od 6.8.2023 do zaplacení, z částky 2 750 Kč od 6.9.2023 do zaplacení, z částky 2 750 Kč od 6.10.2023 do zaplacení, z částky 20 750 Kč od 6.11.2023 do zaplacení a ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1.1.2024 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 1.2.2024 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 1.3.2024 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 1.4.2024 do zaplacení a z částky 20 000 Kč od 1.5.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 87 140,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalovaný je povinen zaplatit na účet zdejšího soudu doplatek soudního poplatku ve výši 6 037,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s přísl. z důvodu, že je vlastnicí domu na adrese , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k.ú., Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu, , Anonymizováno, , na jehož , Anonymizováno, . podlaží se nachází byt , hodnota, o dispozici 3+1 s přísl., o výměře cca 105 m2. Žalovaný byl nájemcem shora specifikovaného bytu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , když nájem byl sjednán na období od 1.12.2022 do 30.11.2023.

Nájem byl ukončen výpovědí pronajímatele k 30.7.2023 pro dluh na nájemném, ale k předání bytu nedošlo a žalobkyně se domáhá vyklizení bytu u zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Výše měsíční platby nájemného činila 20 000 Kč vždy do 5. dne toho kterého měsíce. Platby nájemného byly uhrazeny ouze za období prvních dvou měsíců užívání bytu. Dluh na nájemném je za období od 2/2023 do 10/2023 včetně, celkem tedy 180 000 Kč a dále má žalovaný nedoplatek na vyúčtování za služby k 30.6.2023 ve výši 4 236 Kč a na zálohách za služby za 7,8,9 a 10/2023 včetně dluh ve výši 3000 Kč.

Celkem tedy dluh činí na jistině 187 236 Kč. Žalovaný dluh neuhradil přes četné výzvy, ani po předžalobní výzvě ze dne 20.7.2023. Podáním ze dne 14.5.2024 žalobkyně rozšířila žalobu o částku 120 750 Kč s odůvodněním, že žalovaný byt nevyklidil a nepředal žalobkyni, ačkoliv nájemní poměr skončil nejpozději ke dni 30.11.2023 a od 1.12.2023 žalovaný předmětný být užívá bez právního důvodů. Dle smlouvy tedy žalovaný dluží ještě nájemné za 11/2023 ve výši 20 750 Kč a dále tedy žalobkyně ve smyslu § 2295 Obč. zák. požaduje nárhadu za užívání bytu žalovaným za období 12/2023 a za 1-4/2024 včetně, celkem jde o částku ve výši 100 000 Kč (5x20 000 Kč).

Celkem se tedy po rozšíření žaloby žalobkyně domáhala částky 307 986 Kč s příslušenstvím tvořícím zákonný úrok z prodlení.2. Soud připustil rozšíření žaloby usnesením ze dne 23.5.2024, čj. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 27.5.2024.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že předmětný byt neodpovídal prezentované kvalitě, měl nedostatky, které žalobkyně přislíbila odstranit, avšak neučinila tak. Žalovaný se tak dostal do sporu s žalobkyní a požadoval provést opravy v bytě, jakož i slevu z nájemného a nahradil škodu za vícenáklady spojené s vytápěním bytu, který předtím žalovaný v domě užíval.(2+1 v pátém patře).

Žalobkyně mu nabídla dopisem ze dne 15.6.2023 stoprocentní slebu na nájemném, ale žalovaný nemohl splnit požadované ukončení nájmu k určitému datu. Žalovaný si musel najít náhradní ubytování a zařídit stěhování. Následně s ním žalobkyně přestala komunikovat a najala si advokáta, nebylo možné již dosáhnout dohody. Vznesl na svou obranu svůj protinávrh spočívajících v nepředpokládaných nákladech na vytápění prvního bytu i druhého bytu. Dále požadoval slevu na nájemném za oba byty, neboť ze strany žalobkyně nebyla prováděna údržba bytů.

Ze zaplaceného nájemného za první byt žalovaný uplatnil částku za 15 měsíců ve výši 50% slevy z již uhrazeného nájemného, tj. 112 500 Kč.4. Žalobkyně v replice uvedla, že tvzení žalovaného jsou naprosto nepodložená. Žalovaný byl skutečně nájemcem bytu 2+1 s přísl v 5. patře na základě nájemní smlouvy ze dne 17.8.2021 na sjednanou dobu od 1.9.2021 do 31.8.2022. Po dobu nájmu platby nájemného probíhaly s prodlením, ale vždy k doplacení došlo. V domě se uvolnil větší (předmětný) byt a žalovaný projevil zájem o nájem tohoto většího bytu.

Smlouva ze dne 17.8.2021 byla ukončena dohodou stran ze dne 22.11.2022 a to k 30.11.2022. V této dohodě strany prohlásily, že vůči sobě nemají žádných pohledávek. Následně v menším bytě zůstal bydlet původní spolubydlící žalovaného pan , jméno FO, , který se stal výlučným nájemcem a žalovaný se přestěhoval do předmětného bytu. Není pravdou, že by se tak stalo z důvodu nevyhovujícího technického stavu předchozího bytu, ale pouze proto, že žalovaný měl zájem bydlet ve větším bytě. Žalobkyně námitky a obranu žalovaného považuje za zcela neurčitá, nekonkrétné tvrzení, která ničím neprokazuje, dále za účelová.

Vzhledem k tomu, že event. slevu z nájemného musí osoba uplatnit bez zbytečného odkladu a musí být konkrétní, vznesla žalobkyně rovněž námitku promlčení těchto nároků. V předávacím protokolu k předmětnému bytu je potvrzen stav přebíraného bytu, který byl ze strany žalovaného též potvrzen. V předmětné smlouvě byla také dohodnuta nemožnost jednostranného zápočtu pohledávky nájemce vůči pohledávce pronajímatele. V nájemní smlouvě je také uveden stav bytu, a potvrzeno předání způsobilého bytu nájemci.

Ke dni repliky žalovaný užívá předmětný byt bez jakékoliv platby již od února 2023 a navíc bez právního důvodu. Žalovaný výpověď danou mu žalobkyní žádným způsobem nenapadl pro neplatnost. Současně však uvádí, že byt nemůže řádně užívat a domáhá se slevy na nájemném, které nehradí a toto vše žalovaný činí pod sankcí trestního stíhání.5. K výzvě soudu k doplnění tvrzení a důkazů k nim žalovaný navrhl prokázat špatný technický stav bytu fotodokumentací a svědeckou výpovědí pana , jméno FO, , příp. místním šetřením.

Dále navrhl, aby žalobkyně soudu na výzvu sdělila identifikační údaje osob, které po něm užívaly byt v , Anonymizováno, patře a to k otázce kvality bytu, údržbě domu a nákladů na vytápění bytu v 5. patře. Setrval na svém tvrzení, že žalovaný má právo na náhradu škody vůči žalobkyně, které není promlčeno a které uplatňuje jako svou obranu. Dále označil vyúčtování služeb provedené žalobkyní za nesplňující zákonné náležitosti a tudíž za sporné. Požádal rovněž o vrácení jistoty, kterou zaplatil žalobkyní podle nájemní smlouvy.

S částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní vyslovil žalovaný souhlas.6. Žalobkyně během prvního jednání ve věci vzala žalobu částečně zpět ohledně částky představující nedoplatek za vyúčtování služeb ve výši 4236 Kč, a proto soud výrokem I. ohledně této částky řízení částečně zastavil ve smyslu § 96 odst. 1,2 o.s.ř. a dále již neprováděl dokazování k výši dlužné částky za vyúčtování služeb za předmětné období.7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro kat. území , adresa, , z nájemní smlouvy ze dne 22.11.2022 a ze dne 17.8.2021, z listiny „ukončení nájemní smlouvy“ ze dne 22.11.2022, z předávacího protokolu ze dne 22.11.2022 a z výpovědi z nájmu bytu ze dne 15.6.2023 s poštovní doručenkou, z předžalobní výzvy ze dne 20.7.2023 soud zjistil skutkový stav, který žádný z účastníků nesporoval.

Žalobkyně je vlastnicí domu na adrese , adresa, , kde se nachází byt, jejichž nájemcem byl na základě doložených nájemních smluv uzavřených s žalobkyní jako pronajímatelkou žalovaný. Mezi účastníky byl nejprve uzavřen nájemní vztah k bytu o velikosti 70 m2, 2+1 v , Anonymizováno, . podlaží domu č.p., Anonymizováno, , který je součástí pozemku par. č., hodnota, v katastrálním území , adresa, , na adrese , adresa, , a to na dobu od 1.9.2021 do 31.8.2022. V čl. VII odst. 2 je uvedeno, že „nájemce tímto prohlašuje, že je mu stav bytu dobře znám, byt si před podpisem smlouvy osobně řádně prohlédl a shledal jej zcela způsobilým k nastěhování a obývání.

V čl. XIII odst. 6 se strany dohodly, že „nájemce není oprávněn jednostranně započíst svoji pohledávku vůči pronajímateli“. Tento nájemní poměr byl ukončen dohodou mezi účastníky a to ke dni 30.11.2022. Dále byl sjednán nájemní poměr mezi účastníky k předmětnému bytu 3+1 (popsanému v žalobě) na období uvedené v žalobě. Z předávacího protokolu k předmětnému bytu k nájemní smlouvě ze dne 17.8.2021 podepsaného oběma účastníky vyplývá, že při předání bytu v , Anonymizováno, . patře bylo pouze uvedeno, že v kuchyni je flek kolem myčky a je kolem ní lehké zatečení, předávající předává a přebírající přebírá byt a strany se dohodly, že byt je v pořádku a veškeré nastalé nedostatky bude řešit přebírající strana.

Z předávajícího protokolu k předmětnému bytu k předmětné nájemní smlouvě vyplynulo, že v koupelně je zatečení k opravě a dále žalovaný jako přebírající podepsal prohlášení, že „si veškeré vybavení prohlédl a shledal je v dobrém a funkčním stavu s tím, že jakoukoliv závadu v bytě, ale i na zařízení nahlásí bez prodlení pronajímateli a dohodne s ním způsobe a provedení opravy, protokol je doplněn fotodokumentací všech prostor předávaného bytu včetně zřízení, které je ve vlastnictví pronajímatele“.

Dále žalovaný prohlásil, že je mu dostatečně znám stav předmětných prostor a příslušenství a jako takový jej přebírá, obě strany se dohodly, že byt je v pořádku a veškeré nedostatky bude řešit přebírající strana. Výše nájemného byla v čl. V dohodnuta na částku 20 000 Kč měsíčně a dále se žalovaný zavázal platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 750 Kč měsíčně, vše splatné nejpozději do 5. dne v měsíci, za které se nájemné platí na účet pronajímatelky. Žalobkyně požádala žalovaného o uhrazení dluhu na nájemném a zálohách na služby v celkové výši 103 750 Kč do 30.6.2023 za období od prosince 2022 do června 2023 včetně s tím, že pokud tak neučiní, dává mu výpověď z nájmu bytu z důvodu zvláště závažného porušení povinnosti nájemce.

Tato výzva byla žalovanému zaslána doporučenou poštou. Žalovaný částku požadovanou žalobkyní neuhradil, a proto mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný předmětný byt ke dni vyhlášení rozsudku stále užíval a částku, která je předmětem žaloby, žalobkyni neuhradil. Žalovaný neučinil spornou ani výši dlužné částky (kromě vyúčtování služeb, ohledně které byla vzata žaloba zpět a řízení zastaveno).8. Z korespondence mezi účastníky soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o omluvu problémů s platbami nájemného z důvodu špatně nastaveného trvalého příkazu.

Dále informoval žalobkyni o závadách ve sprchovém koutu, s tím, že sprcha nejde i nadále používat, dále je rozbitá baterie, a zavírání okna ve třetí místnosti, kolísavé napětí proudu v některých prostorách s tím, že opakovaně padají pojistky a navrhl slevu z nájmu (email ze dne 30.6.2023), žalovaný přislíbil částečné platby nájemného a dále platby zbylého nájemného po částce 5000 Kč měsíčně „až do úplného splacení“ (email ze dne 3.7.2023). Dále psal žalované, že po té, co mu bude doručena písemná výpověď, lhůtu dodrží a byt předá (email ze dne 10.7.2023).

Dne 11.9.2023 napsal žalovaný žalobkyni email s tím, že nyní bude muset podat žalobu na neplatnost výpovědi a vyjadřuje rozladění nad tím, že přes příslib odpuštění části nájemného a naodstranění vad k dohodě mezi nimi nedošlo. Z dopisu právního zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně ze dne 8.8.2023 vyplynulo, že považuje výpověď z nájmu bytu danou žalovanému ze strany žalobkyně za nicotnou, dluhu na nájemném si je vědom, nicméně byl to jeho pokus, jak přimět žalobkyni k odstranění závad v bytě, navrhl kompromisní řešení situace, a to slevu z nájemného, či odpuštění dluhu za včasné odevzdání bytu žalobkyni a další mimosoudní jednání.9.

Dále žalovaný předložil fotodokumentaci závad v bytě (odloupnutí omítky, zdiva ? pod oknem, netěsnící okno, skvrna na zdi, voda v umyvadle, skvrna na stropě, netěsnící baterie dřezu, žebřík ve sprchovém koutě, prasklá omítka u okna), u které žalobkyně potvrdila, že se jedná o fotografie z předmětného bytu, avšak jedná se o vady, které je povinen jako drobné opravy a běžnou údržbu řešit nájemce.10. Z řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že soud zatím nepravomocně uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit.11.

Sporným bodem řízení zůstala obrana žalovaného spočívající v nároku vyčísleného na částku 112 500 Kč představující slevu z nájemného za nemožnost byt řádně užívat, příp. za vzniklou škodu vzniklou vícenáklady na vytápění.12. Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemní věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemní.13. Podle § 2202 odst. 1 obč. zák. lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou.14. Podle § 2213 obč. zák. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.15.

Podle § 2214 obč. zák. nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, ihned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.16. Podle § 2257 odst. 1,2 obč. zák. pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.Od 1. 1. 2016 jsou pojmy běžná údržba a drobné opravy vymezeny nařízením vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.Běžnou údržbou bytu se podle § 2 nař. vlády č. 308/2015 Sb. rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu.

Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm.

g) nař. vlády č. 308/2015 Sb., kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.Drobné opravy jsou vymezeny dvojím způsobem, a to věcně (§ 4 nař. vlády č. 308/2015 Sb.) a podle výše nákladů (§ 5 nař. vlády č. 308/2015 Sb.), přičemž je stanoven pro oba dva druhy drobných oprav maximální roční limit nákladů (§ 6 nař. vlády č. 308/2015 Sb.).Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují: (a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt; (b) opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu; (c) opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídicích jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu; (d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt; (e) opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku; (f) opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty; (g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní; (h) opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení; (i) výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenech g) a h).

Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou vymezeny věcně (§ 4 nař. vlády č. 308/2015 Sb.), pokud náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce.

Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, nepovažují se další opravy v daném kalendářním roce za drobné opravy.17. Podle § 2244 odst. 1 a 2 obč. zák. není-li v ujednanou dobu byt způsobilý k nastěhování a obývání nebo je-li byt ve stavu, který neopdovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnou se nastěhovat. Nastěhuj-li se, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy; neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, jeho právo zaniká.

Znal-li nájemce stav bytu již při uzavření smlouvy, ustanovení odst. 1 se nepoužije.18. Podle § 2245 obč. zák. využije-li nájemce právo nenastěhovat se do bytu, není povinen platit nájemné po dobu, co vada trvá. Nastěhuje-li se, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel vadu neostraní; to platí i v případě podstatné vady v poskytování plnění spojeného nebo souvisejícího s užíváním bytu.19. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné závislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jak bylo již uvedeno, žalovaný nezpochybnil tvrzení žalobkyně, že v předmětném období byt užíval jako nájemce na základě platné nájemní smlouvy i užíval jej i v době, kdy byl vyhlášen tento rozsudek, tj. po podání výpovědi z nájmu žalobkyní.

Pro rozhodnutí v této věci nebylo důležité, zda jej užíval ještě na základě nájemní smlouvy, či už bez právního důvodu na základě platně podané výpovědi z nájmu (řízení, kde byla tato otázka řešena jako předběžná v rámci žaloby na vyklizení bytu, ještě nebylo pravomocně skončeno), v každém případě měl povinnost za jeho užívání platit, ať už z titulu nájemného či bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání bytu bez právního důvodu ve výši nájmu. Výši dluhu žalovaný nesporoval.

Tuto svou povinnost nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalované částky v plné výši včetně příslušenství tvořícího zákonné poplatky z prodlení od doby prodlení, tedy od doby splatnosti jednotlivých měsíčních plateb, a proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu. Žalovaný nebyl se svou obranou úspěšný. K výzvě soudu, aby doložil své nároky na slevu z ceny či k existenci a výši škody, které mu údajně vznikly, předložil důkazy, které nebyly způsobilé jeho tvrzení o vadách bytu, za které by měla odpovídat žalobkyně jako pronajímatelka, prokázat.

Žalovaný totiž ani nekonkretizoval jednotlivé vady, z nichž by tyto nároky plynuly, proto soud nemohl posoudit, zda skutečně, pokud byt nějaké vady měl, by měla za ně odpovídat žalobkyně. Nespecifikoval, jak došel k uvedené částce. Dále žalovaný opominul, že se zavázal k tomu, že jeho nároky nelze započítat vůči nárokům žalobkyně, tedy alespoň po dobu trvání platného nájemního poměru. K jednotlivým návrhům:-fotodokumentace sice byla pořízena v uvedeném bytě, avšak nebylo patrno, kdy byla pořízena, navíc vesměs zobrazuje vady, za jejichž opravy odpovídá nájemce, nikoliv pronajímatel (viz bod 16),-místní šetření by nepřineslo ve věci poznatky důležité pro rozhodnutí v této věci, neboť situace v době řízení v bytě již může být odlišná, než v době trvání platného nájemního poměru, tento důkaz není způsobilý prokázat vady, které namítal žalovaný v korespondenci s žalobkyní (problémy s elektrickým vedením, náklady na topení atd.)-svědecká výpověď , jméno FO, , který užíval po žalovaném byt v , Anonymizováno, .patře, není způsobilým důkazem k prokázání vad předmětného bytu v době, kdy jej užíval žalovaný jako nájemce, za které by nesla odpovědnost žalobkyně, neboť tento byt neužíval a nemůže odborně posoudit, jakého typu event. vady byly či jsou, tj. zda je náhodou svým chováním nezpůsobil žalovaný-event. nároky žalovaného vzniklé ve spojitosti s užíváním předchozího bytu v, Anonymizováno, , Anonymizováno, . patře nijak nesouvisí s dluhem za nájem plynoucím z nájemního poměru k předmětnému bytu, žalovaný je měl uplatnit v souvislosti s ukončením nájmu tohoto bytu ve smyslu zák. ust. (viz bod 15, 17, 18 odůvodnění), což neučinil-výslechem jiných osob, jež po něm užívaly byt v , Anonymizováno, . patře-platí totéž, co u svědka , jméno FO, .Žalovaný neprovedl vůči nárokům žalobkyně žádné platné započtení svých nároků ve smyslu § 1982 obč. zák., tak, aby to způsobilo zánik nároků žalobkyně.

Soudu rovněž nedoložil, že by se těchto nároků jakkoliv relevantním způsobem v zákonných lhůtách domáhal (viz bod 17,18 odůvodnění), naopak prohlásil v předávacím protokolu, že byt si prohlédl, je mu znám jeho stav a odsouhlasil jeho bezvadnost. Soud neměl tedy důvod obranu žalovaného akceptovat a žalobě v plném rozsahu vyhověl.Jelikož nebylo prokázáno, že by se žalovaný právně relevantním způsobem domáhal svých nároků vůči žalobkyni, nebylo možno posoudit, kdy tak učinil, a proto se soud již nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalobkyní.O nákladech řízení rozhodl soud podle ust.

§ 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Řízení bylo zahájeno žalobou ze dne 9.10.2023 na zaplacení částky 187.236,- Kč. SOP byl uhrazen v částce 9.362,- Kč. Odměna za 1 úkon dle vyh.č. 177/1996 Sb. činí 8.620,- Kč. V této fázi byly provedeny tyto úkony právní služby: ( převzetí, výzva (20.7.2023), podání soudu-žaloba (9.10.2023), vyjádření (22.2.2024), podání soudu - rozšíření žaloby (14.5.2024).

Celkem tedy 5 úkonů právní služby tj. 43.100,- Kč. Po rozšíření žaloby o částku 120.750,- Kč byla předmětem sporu částka 307.986,- Kč. Odměna za 1 úkon dle vyh.č. 177/1996 Sb. činí 9.540,- Kč. V této fázi byly provedeny jeden úkon právní služby, a to účast na jednání dne 3.6.2024. Po odsouhlasení zpětvzetí žaloby o částku 4.236,- Kč byla předmětem sporu částka 303.750,- Kč. Odměna za 1 úkon dle vyh.č. 177/1996 Sb. činí 9.540,- Kč a v této fázi byl proveden jeden úkon právní služby-účast na jednání dne 18.6.2024.

Celkem tedy bylo učiněno 7 úkonů právní pomoci v celkové částce 62 180 Kč, 7x rež. paušál (á 300 Kč) tj. 2.100 Kč, SOP 9 362 Kč. Náklady řízení celkem 73.642 Kč, bez DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem. Náklady řízení je však nutno upravit dle úspěchu ve sporu dle § 142 o.s.ř., kdy žalobce byl úspěšný co do částky 303 750 Kč (tedy úspěch z 98,6%) a žalovaný potom co do částky 4 236 Kč (tedy z 1,4 %). V daném věci tak úspěch žalovaného byl zcela minimální z 1,4% a proto soud nepřistoupil ke krácení výše nákladů na straně žalobce.

Odměna advokáta v částce 62 180 Kč + (13 057,80 Kč) celkem 75.237,80 Kč včetně DPH, režijní paušál 2 100 Kč + (441 Kč) celkem tedy 2 541 Kč včetně DPH, SOP 9 362 Kč, celkem tedy 87 140,80 Kč.S ohledem na to, že žalobkyně nezaplatila doplatek soudního poplatku za rozšíření návrhu a soud již začal ve věci jednat, uložil soud tuto povinnost opět podle zásady úspěchu ve věci žalovanému, jak je ve výroku IV. uvedeno dle ust. § 4 odst. 1 písm.

j) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a jeho výše vyplývá z položky 1 odst. 1 písm.

b) cit. zákona.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 ti dnů od doručení k Městskému

soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Pokud nebude povinnost stanovená v tomto rozhodnutí splněna dobrovolně, může se

oprávněný domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí.