Legislator Case Law & Legislation
33 C 80/2021-15 ECLI:CZ:OSSO:2021:33.C.80.2021.3 AI generated

Court orders public transport passenger to pay fare and penalty interest for unauthorized travel.

Case Number 33 C 80/2021-15
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay 7,590 CZK in fares and penalty interest for four instances of unauthorized public transport use. The defendant did not contest the claim, and the court verified the facts through transport control records showing the defendant failed to produce a valid ticket. Based on the Civil Code and the Road Act, the court held the defendant liable for the fare and statutory penalty interest, dismissing the defendant's silence as an admission of the debt.

Legislator headnote

AI generated

§ 2550 of the Civil Code; § 37 of the Road Act: A passenger who travels without a valid ticket is liable to pay the fare and a penalty surcharge, and the carrier may claim statutory penalty interest for the delay in payment.

Keywords

AI generated
unauthorized public transport fare liability penalty interest Civil Code 89/2012 Road Act 266/1994 civil claim default judgment

Cited Legislation

AI generated
§ 2550 of the Civil Code
§ 37 of the Road Act
§ 1970 of the Civil Code
§ 142 of the Civil Procedure Code
§ 151 of the Civil Procedure Code

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Čepickou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 7 590 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 24. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 6. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 8. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 7 590 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech 21. 2. 2018 v 18:46 hod a v 15:59 hod, 6. 5. 2018, 14. 5. 2018 a 7. 6. 2018 cestovala žalovaná veřejným dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž porušila povinnosti cestujícího, a proto jí vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 7 590 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.

3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 21. 2. 2018, zápis [číslo] ze dne 21. 2. 2018, zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 6. 5. 2018, zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 14. 5. 2018, zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 7. 6. 2018 a předžalobní výzvu ze dne 19. 8. 2020. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě.

4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaná byla dne 21. 2. 2018 v 18:46 hod. kontrolována v prostředku městské hromadné dopravy na lince trolejbusu [číslo] dne 21. 2. 2018 v 15:59 hod. na lince trolejbusu [číslo] dne 6. 5. 2018 v 14:58 hod. na lince trolejbusu [číslo] dne 14. 5. 2018 v 10:08 hod. na lince trolejbusu [číslo] dne 7. 6. 2018 v 15:19 hod. na lince trolejbusu [číslo]. Při kontrolách se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaná na místě neuhradila.

5. Z doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě jízdného a přirážky k jízdnému dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 7 590 Kč.

6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Žalovaná použila k přepravě dopravní prostředek, avšak nezaplatila stanovené jízdné, čímž porušila Přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, když porušila povinnost plynoucí z ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o drahách) má žalovaná povinnost zaplatit jízdné dle tarifu plzeňské městská dopravy a přirážku k jízdnému, která je ve smluvních přepravních podmínkách stanovena v částce 1 500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona o drahách. Dle tarifu žalobkyně je žalovaná povinna uhradit i jízdné ve výši 18 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok ode dne následujícího na marném uplynutí 30. denní lhůty k úhradě. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.