5 C 334/2022-9 · Obvodní soud pro Prahu 5

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaná je provozovatelem/vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž k tomuto vozidlu neměla v období od [datum] do dne [datum] (20 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila, a to ani následně přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že žalovaná jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], byla vyzvána k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 1 600 Kč za období od [datum] do dne [datum] (20 dní). Žalovaná byla o úhradu dlužné částky před podáním žaloby opakovaně upomínána, přesto však ničeho žalobkyni neuhradila.

4. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (dále jen„ zákon“). Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Příspěvek se podle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a taktéž nákladů na jeho uplatnění včetně nákladů vymáhání (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), v závislosti na druhu vozidla, v tomto případě ve výši 65 Kč denně. Vyhláška dále stanoví výši nákladů Kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek paušální částkou 300 Kč (§ 2a vyhlášky). Tím, že vozidlo žalované nemělo v předmětném období v délce 20 dní uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných ve výši 20 x 65 Kč + 300 Kč náklady na jeho uplatnění, což však ani na základě upomínek neučinila v době splatnosti ani později.

5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním právním a skutkovým rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

7. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.