31 C 303/2020-41 · Okresní soud Plzeň-město

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 4 554 Kč s příslušenstvím

I.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 554 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 29. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 8. 9. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1.) Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 4 554 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila dne 19. 12. 2019, dne 17. 4. 2019 a dne 29. 7. 2019 vozidlo MHD a nemohla se prokázat kontrolnímu orgánu platným jízdním dokladem. Ani následně nesplnila svoji povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou jí žalobce jako provozovatel MHD vyměřil.

2.) Vydaný elektronický platební rozkaz zdejšího soudu se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4.) Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 11.1.2021. K tomuto jednání byli účastníci řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila a požádala soud, aby ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se k tomuto jednání, ačkoli byla řádně a včas předvolání, bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

5.) Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil, že žalovaná

- dne 17. 4. 2019 použila tramvajovou linku [číslo] byla v 19:23 hodin kontrolována (v době jízdy byla nezletilá) kontrolním orgánem [obec] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad (hlášení o provedené přepravní kontrole).

- dne 29. 7. 2019 použila autobusovou linku [číslo] byla v 7:36 hodin kontrolována kontrolním orgánem [obec] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad (hlášení o provedené přepravní kontrole).

- dne 19. 12. 2019 použila tramvajovou linku [číslo] byla v 10:52 hodin kontrolována kontrolním orgánem [obec] městských dopravních podniků a neměla k dispozici platný jízdní doklad (hlášení o provedené přepravní kontrole). Ze stejných listin bylo též zjištěno, že žalovaná na výzvu kontrolního orgánu nezaplatila ani jízdné, ani přirážku k jízdnému. Z upomínky ze dne 26. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzvána, z poštovní doručenky má soud za prokázané, že jí tato výzva byla doručena do vlastních rukou dne 1. 6. 2020.

6.) Podle § 37 odst. 4, písmeno d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 5, písm. b), c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.

7.) Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

8.) Podle § 18a odst. 1, písmeno c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 18a odst. 2, písm. c) citovaného zákona je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.

9.) Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

10.) Podle Nařízení [stát. instituce] [číslo] o tarifu Integrovaného dopravního systému na území [územní celek] je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 15 přepravních podmínek.

11.) Z hlášení a ze záznamů o provedené přepravní kontrole ze dne 17. 4. 2019, ze dne 29. 7. 2019 a ze dne 19. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná skutečně v těchto dnech cestovala veřejným hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyně. Při těchto jízdách byla kontrolována revizorem a ani v jednom případě se neprokázala platným jízdním dokladem. Proto jí přímo na místě bylo vždy uloženo k doplacení jednak doplatek jízdného ve výši 3 x 18 Kč, jednak přirážka k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč. Žalovaná tyto povinnosti dosud nesplnila.

12.) Žalovaná tedy použila veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by zaplatila jízdné. V důsledku tohoto jednání jí vznikla při kontrole pověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 d), 5 b), c) zákona č. 266/1994 Sb. tedy zaplatit kromě ceny jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč. Jelikož se žalovaná k nařízenému ústnímu jednání, ke kterému byla řádně předvolána, nedostavila, nemohl soud posoudit její majetkové poměry v době, kdy bez platného jízdního dokladu dne 17.4.2019 ve věku 17 let, prostředek MHD použila a proto žalobě co do jistiny vyhověl. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Úroky z prodlení jsou požadovány ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím, že počátek prodlení žalované odpovídá provedenému dokazování. Nárok žalobce se ukázal být zcela po právu, soud tedy návrhu v celém rozsahu vyhověl.

13.) Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále v paušální náhradě účastníka v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony spočívající v podání žaloby a ve výzvě k plnění, tedy ve výši 200 Kč Celkem tedy náklady řízení představují částku 600 Kč.

14.) O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu.

Proti tomuto rozsudku jako rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.