16 C 230/2025-35 · Okresní soud v Trutnově

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 48 476 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 776 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 692,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 902,98 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19 616,34 Kč ve výši 15 % ročně od 21. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 18 957,06 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 26. 8. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 48 476 Kč s příslušenstvím po žalované jako dlužné částky nesplaceného úvěru, poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 0407531 ze dne 20. 9. 2022. Návrh byl po částečném zpětvzetí žaloby odůvodněn tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 20. 9. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem.

Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle smlouvy a dle předpisu splátek dne 20. 11. 2023 se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 522 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14 700 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 400 Kč. Celkovou dlužnou částku 55 776 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč, přičemž poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 20. 11. 2023.

Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila toliko 22 300 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. dne 21. 11. 2023 tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dlužná částka dle žalobkyně sestává z neuhrazené jistiny ve výši 18 957,06 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 659,28 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 400 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 373,95 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 085,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, úroku vyčísleného od 21. 11. 2023 do 20. 02. 2025 z dlužné jistiny ve výši 2 620,71 Kč a zákonného úroku ve výši 5 111,63 Kč.

Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná byla o zaplacení upomenuta naposledy předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se k jednání dne 16. 2. 2026 bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání společně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) řádně doručeno. K věci se nijak nevyjádřila. Soud proto projednal věc v její nepřítomnosti.3. Soud vzal na základě provedených důkazů (Žádost o úvěr, Smlouva o úvěru, poštovní poukázka invalidního důchodu pana , jméno FO, , oznámení ČSSZ o výši důchodu žalované v částce 7 582 Kč, přehled uhrazených částek žalovanou na předmětný úvěr, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva) za prokázané, že společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 20. 9. 2022 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 0407531 s označením , Anonymizováno, , na jejímž základě žalované byla poskytnuta v hotovosti částka 30 000 Kč.

Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 522 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a inkaso plateb v bydlišti ve výši 5 400 Kč ve 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy a dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 21. 11. 2023 byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, když ke dni podání žaloby uhradila toliko 22 300 Kč.

Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 25. 3. 2025. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. Naposledy byla žalovaná o zaplacení upomenuta předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2025., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalované, pak právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, tj.

NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům, vyžádaných od žalované a zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“. Použitelný měsíční příjem žalované byl vypočten na částku 2 032 Kč, když poskytovatel úvěru ověřil tvrzenou majetkovou situaci z Oznámení ČSSZ a poštovní poukázky (žalovaná je ve starobním důchodu), příjmy žalované zkoumal z těchto podkladů a výdaje žalované z výpisu z bankovního účtu.

S ohledem na informace, které žalovaná uvedla a které si právní předchůdkyně žalobce ověřila, a s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 3 984 Kč je dostatečná.5. Při jednání ve věci samé zástupce žalobkyně sdělil, že žalobkyně nedisponuje ve vztahu k úvěruschopnosti jinými tvrzením a důkazy o prověření úvěruschopnosti žalované, než byly soudu již předloženy.6.

Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8.

Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9.

Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:Žaloba je částečně důvodná.

Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalované poskytla na základě smlouvy o úvěru celkem částku 30 000 Kč, přičemž na tuto smlouvu žalovaná uhradila dosud 22 300 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána a odkázala na to, že žalovanou předložené doklady, uvedené v části „Doložení příjmů žadatele“ byly před poskytnutím úvěru ověřeny. Ze žádosti o úvěr však nevyplývá, že by žalovaná předložila jakýkoli doklad vyjma složenky osoby žijící ve společné domácnosti žalované, nebyl předložen žádný bankovní výpis, ačkoli na něj žalobkyně odkazuje.

Navíc sama žalobkyně ve vyjádření k výzvě soudu uvedla, že použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 2 032 Kč a s ohledem na ověřené informace tak dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 3 984 Kč je dostatečná! Dle soudu nejen že žalobkyně neprokázala tvrzení, že byly řádně ověřeny příjmy i výdaje žalované, navíc sama uvedla, že měsíční splátka 2x převyšovala vypočtený použitelný měsíční příjem.

Soud má tak za to, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.12. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva ze dne 20. 9. 2022 podle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.13. Protože žalobkyně vyplatila žalované částku 30 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat.

Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatnou smlouvu o úvěru žalovaná uhradila toliko 22 300 Kč, je tak povinna žalobkyni vrátit částku 7 700 Kč.14. Soud pak zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 776 Kč s úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení, jednak zkapitalizovanými a jednak do budoucna do zaplacení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení.

Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl a s ohledem na shora uvedené soud proto zamítl žalobu též v rozsahu zákonného úroku z prodlení.15.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobou nárokovala částku 48 476 Kč a rozsudkem jí byla přiznána pouze částka 7 700 Kč (v dané věci byla tak více úspěšná žalovaná). S přihlédnutím k tomu, že se žalovaná k jednání nedostavila a ze spisu nebylo zjištěno, že by jí nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.16.

Lhůta k plnění byla stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, ve dvojím vyhotovení ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.