12 C 329/2020-64 · Okresní soud ve Frýdku-Místku

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

a

manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o rozvodu manželství

I. Soud rozvádí manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] v evangelickém kostele v [obec].

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Předmětem řízení byl manželům společný požadavek na rozvod jejich manželství.

Soud založil rozsudek na tomto skutkovém závěru. Manželství trvá od [datum]. Časem se na něm negativně podepsaly rozdílné povahové vlastnosti manželů a jejich rozdílné názory na trávení volného času a vedení manželského života, což vedlo k citovému odcizení. Odcizení vyústilo ve stav, kdy spolu manželé již od dubna 2019 nebydlí, nehospodaří, navíc spolu intimně nežijí, ztratili schopnost vzájemné komunikace s výjimkou tématu potřeb nezletilých dětí a nepovažují se za životní partnery. Manželé spolu mají třináctiletou dceru [jméno] [jméno] a desetiletého syna [jméno], jejichž poměry na dobu před i po rozvodu manželství rodičů upravil Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocným od [datum rozhodnutí], jímž děti svěřil do péče babičky, oběma rodičům stanovil povinnost platit výživné a otci upravil styk s oběma dětmi. Rozvod manželství neodporuje zájmům nezletilých dětí.

Vztah mezi manželi soud kvalifikoval jako hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství, z nějž plyne nepravděpodobnost obnovení soužití (§ 755 odst. 1, § 756 ve spojení s § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Fakt, že manželé bydlí i hospodaří odděleně, intimně spolu nežijí, tráví čas každý po svém, nepovažují se za životní partnery, znamená, že již netvoří manželské společenství (§ 758 o. z.). Tím pádem je manželství spíše jen formálním svazkem, který neplní společenské funkce. Rozvod manželství neodporuje zvláštními důvody daným zájmům nezletilých dětí, jejichž poměry na dobu po rozvodu manželství již soud upravil (§ 755 odst. 3, § 755 odst. 2 písm. a) o. z. a contrario). Byly tudíž splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství. Proto soud manželství výrokem I. rozvedl.

Výrok II. odpovídá § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. ř. s.“), protože rozvod je statusovou otázkou a soud neshledal žádnou okolnost, jež by ospravedlnila přiznání náhrady procesních nákladů manželům.

Soud neprovedl výslech manželky ve smyslu § 389 odst. 1 první věty z. ř. s., protože všechny právně významné skutečnosti byly nakonec mezi manželi nesporné, případně vyplynuly z ostatních důkazů, pročež bylo zbytečné je dále dokazovat (§ 757 odst. 1 o. z., § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 6 první větou o. s. ř.)

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.