31 C 360/2021-30 · Okresní soud v Chomutově

: Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Janem Zdražilem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 8 260 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 060 Kč od 7. 5. 2020 do 19. 10. 2020 a z částky 8 260 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 260 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku vlastníka motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“). Žalovaný jako vlastník neměl sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), a to od 11. 12. 2018 do 7. 5. 2019, tj. 148 dní, žalobkyně jej proto vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 9 920 Kč (včetně poplatku spojeného s vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč), na který uhradil jen 1 660 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 16. 3. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem vozidla (VW Passat), přičemž ve výše uvedeném období neměl k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) po dobu 148 dní, přičemž dopisy ze dne 16. 7. 2020, 27. 8. 2020 byl žalobkyní vyzván k zaplacení částky 9 620 Kč jako příspěvku do garančního fondu a částky 300 Kč jako náhrady nákladů na uplatnění nároku, na které žalovaný zaplatil jen 1 660 Kč. Následně byl žalovaný žalobkyní upomínán opětovně a byla mu zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně.

4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jako vlastník vozidla povinen dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), pojistit odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a vzhledem k tomu, že tak neučinil, měl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek vypočtený dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč za každý nepojištěný den) a protože tak neučinil, byl po výzvě žalobkyně povinen nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek (300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh ve výši 8 260 Kč řádně a včas nezaplatil, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle § 1968 o. z. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku, tj. od 7. 5. 2020.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 260 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč (srov. např. řízení sp. zn. 34 C 216/2021, 1 C 85/2021 nebo 18 C 169/2021).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci.