13 C 156/2022-15 · Okresní soud v Chebu
Legislator summary
AI generatedŽalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 26. 8. 2019 uzavřel s jejím právním předchůdcem, [právnická osoba], s.r.o., smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit dne 25. 9. 2019. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem žalobkyni.
Legislator headnote
AI generated13 C 156/2022-15 · Okresní soud v Chebu: Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 26. 8. 2019 uzavřel s jejím právním předchůdcem, [právnická osoba], s.r.o., smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit dne 25. 9. 2019. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem žalobkyni.
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného, okres obec
o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
<b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 26. 8. 2019 uzavřel s jejím právním předchůdcem, [právnická osoba], s.r.o., smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit dne 25. 9. 2019. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.
3. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], s.r.o., a žalovaný uzavřeli dne 26. 8. 2019 smlouvu o úvěru, podle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve lhůtě do 25. 9. 2019. Původní věřitel postoupil pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. Žalovaný svůj závazek nesplnil a dluh neuhradil.
4. Uzavření smlouvy o úvěru, včetně jednotlivých ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným, je prokazováno předmětnou smlouvou mezi [právnická osoba], a žalovaným ze dne 26. 8. 2019. Postoupení pohledávky je prokazováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 mezi [právnická osoba], a žalobkyní. Tyto důkazy na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.
5. Z předložených listin vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Podle něj se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky a žalovaný byl povinen tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky v souladu se smlouvou a ustanovením § 2395 ObčZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků, což žalovaný v žalobou uplatněném rozsahu neučinil. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný nesplnil svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá zákonným kritériím.
6. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 200 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 1 489 Kč.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.