230 C 74/2023-39 · Okresní soud v Kladně

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 17 943 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12 220 Kč za období od 1.6.2022 do zaplacení, dále částku 5 423 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 5 123 Kč za období od 29.6.2022 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 252 Kč jako náhradu nákladů řízení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 17 943 Kč z titulu dlužných příspěvků do garančního fondu žalobkyně a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 6. 6. 2021 do 20. 2. 2022 provozoval vozidlo [registrační značka]; v období od 2. 10. 2021 do 18. 1. 2022 pak provozoval vozidlo [registrační značka]; obě vozidla byla zapsaná v registru vozidel, aniž by měla sjednanou pojistnou smlouvu ohledně pojištění odpovědnosti za provoz těchto vozidel. Žalovanému tak v důsledku porušení této zákonné povinnosti vznikla povinnost zaplatit za předmětná období příspěvky do garančního fondu žalobkyně. Žalobkyně žalovaného k uhrazení příspěvků za výše uvedená období písemně vyzvala, avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy soudně domáhala zaplacení příspěvku ve výši 12 220 Kč a 5 123 Kč; dále pak mimosoudních nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 2x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 12 220 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení a z částky 5 123 Kč od 29. 6. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný v období od 6. 6. 2021 do 20. 2. 2022 vlastnil vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] a v období od 2. 10. 2021 do 18. 1. 2022 vlastnil vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], tato vozidla byla zapsána v registru vozidel jako provozovaná a zároveň ohledně nich nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: výpis z registru silničních vozidel). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 12 520 Kč výzvou ze dne [datum] (důkaz: výzva k zaplacení ze dne [datum] a informace o zásilce od České pošty) a ve výši 5 423 Kč výzvou ze dne [datum] (důkaz: výzva k zaplacení ze dne [datum] a informace o zásilce od České pošty). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného rovněž upomenula o zaplacení dluhu dopisem ze dne [datum] (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum] a informace o zásilce od České pošty) odeslaným téhož dne a dopisem ze dne [datum] (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum] a informace o zásilce od České pošty) odeslaným dne [datum], žalovaný dluh neuhradil.

5. Soud právně posoudil věc za použití zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla.

6. Podle § 4 zákona o odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).

7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 6. 6. 2021 do 20. 2. 2022 a od 2. 10. 2021 do 18. 1. 2022, provozoval předmětná vozidla zapsaná v registru vozidel, přičemž v těchto období neměl sjednanou příslušnou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvách dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvků i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvků je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 2x 300 Kč. Soud tak žalobě vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že příspěvky byly splatné do 60 dnů od doručení výzev k zaplacení, žalobkyni vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 199 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 943 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).