27 C 246/2021-22 · Okresní soud v Karviné

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci

žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 5 470 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 470 Kč s 8,25% úrokem z prodlení p.a. od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 5 470 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], neměl ode dne 24. 1. 2020 do dne 12. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 110 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 5 470 Kč, která se skládá:

- Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 110 dní, celkem ve výši 5 170 Kč, a dále

- z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 14. 9. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.

4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to výzvy, dvou upomínek včetně dodacího archu a předžalobní výzvy včetně podacího archu

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

6. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] v době od 24. 1. 2020 do dne 12. 5. 2020, a v uvedené době ohledně tohoto vozidla nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 16. 7. 2020, aby s ohledem na nouzový stav zaplatil dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to příspěvek ve výši 5 170 Kč (110 dní po 47 Kč) a 300 Kč náklady na uplatnění. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

8. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě žalobkyně postupem podle § 15 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] je zapsáno v registru silničních vozidel na žalovaného a nebylo pojištěno v 24. 1. 2020 do dne 12. 5. 2020, tj. po dobu 110 dnů. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 6 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný výše uvedené skutečnosti nijak nerozporoval. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku byla vypočtena podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, podle kterého denní sazba příspěvku se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 47 Kč, celkem tedy 5 170 Kč. Soud rovněž žalobkyni přiznal poplatek ve výši 300 Kč na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).