4 C 56/2021-48 · Okresní soud v Táboře
Legislator summary
AI generatedŽalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 403,89 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 403,89 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 247 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 6 247 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Legislator headnote
AI generated4 C 56/2021-48 · Okresní soud v Táboře: O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle ust. § 14b) za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a dále 21 % DPH. V součtu tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
Full text
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr Michaelou Bílou jako samosoudkyní v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa,
zastoupena advokátem titul. jméno příjmení,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení částky 6 650,89 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 403,89 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 403,89 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 247 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 6 247 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].
Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu nezaplacených dodávek elektřiny, kterou žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa, dodávky následně vyfakturovala, avšak žalovaný vyfakturované částky neuhradil.
Soud ohledně skutkového stavu zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] [anonymizována dvě slova] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D [číslo] na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu elektřinu a žalovaný se zavázal za tyto dodávky elektřiny řádně a včas žalobkyni zaplatit. Žalobkyně dodávala elektřinu mimo jiné i v období od 5. 5. 2020 do 22. 5. 2020, kterou vyfakturovala ve výši 403,89 Kč fakturou [číslo] dne [datum], splatnou dne [datum], a dále v období od 24. 1. 2020 do 4. 5. 2020, kterou vyfakturovala ve výši 6 247 Kč fakturou [číslo] dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný však ke dni podání žaloby, ani v průběhu soudního řízení žalovanou částku neuhradil, ačkoliv ho o zaplacení žalobkyně vyzývala ještě před podáním žaloby ve věci samé. Tvrzené skutečnosti žalobkyně prokázala a doložila již výše citovanou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], [číslo] výše specifikovanými fakturami za dodávky elektřiny.
Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání a dne 30. 4. 2021 vyhlásil v předmětné věci rozsudek, jímž bylo žalobě vyhověno. Soud při svém rozhodování vycházel z listin předložených žalobkyní, které potvrzovaly její skutková tvrzení o existenci smluvních vztahů, které byly založeny smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D ze dne [datum], [číslo]. Z obsahu smlouvy pak vyplývá číslo místa spotřeby [číslo] které se také objevuje na následných fakturách, jimiž žalobkyně vyfakturovala dodávku elektřiny do místa spotřeby za rozhodná období výše uvedená. Tvrzením žalobkyně, které nebylo žalovaným rozporováno, má pak soud prokázáno, že žalovaný dlužnou částku ke dni podání žaloby, ani v průběhu soudního řízení dosud neuhradil.
Po právní stránce nahlížel soud na daný případ tak, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. v platném znění, tj. energetický zákon a dle příslušných prováděcích předpisů k energetickému zákonu. Dle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Na základě tohoto smluvního vztahu vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému do míst spotřeby elektřinu, což žalobkyně plnila a žalovanému vznikla povinnost za odběry této elektřiny platit mezi účastníky sjednané ceny, což neplnil řádně a včas a nezaplatil částky vyfakturované žalobkyní v předmětných fakturých, a proto mu byla tato povinnost uložena soudním rozhodnutím, včetně povinnosti zaplatit i příslušenství pohledávky, které je představováno zákonným úrokem z prodlení, přičemž počátek prodlení je vždy správně odvozen od data následujícího po splatnosti faktury, který žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř.
O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle ust. § 14b) za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a dále 21 % DPH. V součtu tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě, neboť proti němu není přípustné odvolání (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.