13 C 268/2025-20 · Okresní soud v Mladé Boleslavi

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Praha zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 32 926 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a co do částky , částka, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.coolcredit.cz, na kterém si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na jeho telefonní číslo , tel. číslo, elektronicky smlouvu o zápůjčce. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, převodem na jeho účet č. , č.

účtu, v den uzavření smlouvy. Téhož dne žalovaný uzavřel se žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o , částka, , které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, , avšak tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném krom zbývající nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % z dlužné částky od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu ve výši , částka, a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši , částka, za 5 písemných výzev zaslaných prostřednictvím pošty.

Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4.

Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným jako Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky smlouvy a sazebník žalobkyně. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku na jeho bankovní účet č. , tel. číslo, /5500 ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatkem. Pro případ prodlení s plněním svých závazků podle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši , částka, za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 5 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně).

Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byl uzavřen dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným a žalobkyně se v tomto dodatku zavázala poskytnout žalovanému dodatečně částku , částka, a Klient se zavázal vrátit věřiteli tuto zápůjčku spolu s celkovým poplatkem ve výši , částka, do , datum, (prokázáno Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně provedla ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, platbu ve výši , částka, a téhož dne platbu ve výši , částka, (prokázáno výpisem z účtu).6.

Z upomínky ze dne , datum, , upomínky ze dne , datum, , opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkou ze dne , datum, , ze dne , datum, , opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, , , datum, a , datum, ).7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh již neuhradil ničeho (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne).8.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout téhož dne na jeho bankovní účet zápůjčku ve výši , částka, . Téhož dne žalovaný uzavřel se žalobkyní dodatek ke smlouvě o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku , částka, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, do , datum, .

Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částku ve výši , částka, a téhož dne částku , částka, . Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši , částka, za písemnou upomínku.

Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění ze dne , datum, vyzván.9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovanému byla převodem na jeho účet poskytnuta částka , částka, , žalovaný z této částky žalobkyni nevydal ničeho a bez právního důvodu si celou částku ponechal.10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13.

Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14.

Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.15. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.

Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.16. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovící důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).17.

Žalobkyně neuvedla, že by úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.18. Shora uvedená smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které jí ani žalobkyni žalovaný v plném rozsahu nevrátil.

Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (vyplacená jistina), žalobkyni také vrátit. Soud proto výrokem I. v této části žalobě vyhověl. Splatnost nároku žalobkyně (speciální bezdůvodné obohacení) soud stanovil v souladu s § 87 ZoSÚ ve lhůtě 3 dnů od právní moci výroku I. rozsudku.19. Ohledně všech dalších nároků, včetně všeho požadovaného příslušenství, soud dospěl k závěru, že žalovaný jakožto spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu z neplatné úvěrové smlouvy ihned, ale ve lhůtě odpovídající jeho možnostem, a do rozhodnutí soudu se tak spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny v prodlení (blíže viz např. závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, ).

Proto výrokem II. zbývající nároky zamítl.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, , tedy ze 60 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky , částka, , tedy ze 40 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 20 % (60 % - 40 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaný po , datum, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 6 písm.

a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalobkyně má tedy právo na úhradu 20 % z částky , částka, , tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku , částka, .21. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.