Loan claim dismissed due to failure to prove loan contract via remote communication and lack of evidence.
Legislator summary
AI generatedThe court dismissed the plaintiff's claim for 4,000 CZK as the defendant failed to appear and the plaintiff could not prove the loan contract. Although the plaintiff submitted business terms, they did not demonstrate that a specific loan agreement was concluded via remote communication with the defendant. The court ruled that without evidence of the loan's existence, the claim failed under civil law principles, and no party was entitled to litigation costs.
Legislator headnote
AI generated§ 2390 zák. č. 89/2012 Sb.; § 115a o.s.ř. k.; A claim for repayment of a loan is dismissed when the plaintiff fails to prove the conclusion of a loan contract, particularly regarding the method of its formation via remote communication.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Kotáskovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 000 Kč
I. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku a na základě toho byla žalovanému poskytnuta dne 30. 5. 2016 zápůjčka v uvedené výši. Žalovaný se zavázal částku 4 000 Kč splatit do 30 dnů od jejího poskytnutí. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 6. 2017. Žalovaný úhradu dluhu neprovedl a na předžalobní výzvu nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 4. 12. 2020 byl žalovaný vyzván, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 21. 12. 2020. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání.
4. Žalobkyně k prokázání žalobních tvrzení předložila soudu důkaz [anonymizováno] obchodní podmínky [právnická osoba], které nabyly účinnosti dnem 12. 8. 2013. Podle těchto obchodních podmínek se věřitel zavazuje poskytnout klientovi půjčku a klient se zavazuje splatit věřiteli poskytnutou půjčku a zaplatit mu poplatek za její poskytnutí (článek 3.1.). V článku 4 smlouvy je upraven postup při uzavření smlouvy a poskytnutí půjčky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Kromě [anonymizováno] obchodních podmínek žalobkyně žádné jiné důkazy k prokázání tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, nepředložila a uzavření smlouvy o zápůjčce neprokázala. Za této důkazní situace soud žalobu žalobkyně o zaplacení částky 4 000 Kč z titulu zápůjčky podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. zamítl. Žalobě nebylo možno vyhovět ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2991 a násl. uvedeného zákona, neboť žalobkyně neprokázala poskytnutí částky 4 000 Kč žalovanému.
5. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení, avšak podle obsahu spisu žalovanému s tímto řízením náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).