36 C 291/2021-76 · Okresní soud Plzeň-město

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 2 322 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 022 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 118 Kč za období od 5. 12. 2020 do 20. 8. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 300 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 18 Kč za období od 5. 12. 2020 do 20. 8. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 833,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 322 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 136 Kč z titulu neuhrazeného pojistného a upomínacích poplatků. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla„ [anonymizováno]“ [značka automobilu], [registrační značka]. Dlužnou částku představuje dlužné pojistné za období od 27. 8. 2020 do 4. 12. 2020. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni 4. 12. 2020 z důvodu marného uplynutí lhůty k zaplacení dlužného pojistného stanoveného ve výzvě k zaplacení dlužného pojistného. O zániku pojistného byl žalovaný informován přípisem žalobkyně. Součástí dlužné částky jsou dále dva poplatky každý po 300 Kč a to za upomínku k zaplacení dlužného pojistného do zániku pojistné smlouvy a další upomínky po zániku pojistné smlouvy. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s takovýmto postupem soudu souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 27. 2. 2020 pojistnou smlouvu„ pojistná smlouva- [anonymizována dvě slova]“ [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 6 400 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 27. 2. 2020 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, pojistné bylo splatné pololetně po 3 200 Kč. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní (pojistná smlouva, záznam z jednání, rozpis plateb). Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky a ceník, dle kterého činí poplatek za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy částku 300 Kč (pojistná smlouva, pojistné podmínky, ceník). Vzhledem k tomu, že žalovaný přes výzvy žalobkyně obsahující upozornění, že pokud žalovaný dlužné pojistné neuhradí, smlouva zanikne (upomínka žalobkyně k zaplacení dlužného pojistného ze dne 14. 10. 2020), pojistné neuhradil, zanikla pojistná smlouva ke dni 3. 12. 2020. Zánik pojištění byl žalovanému oznámen dopisem žalobkyně z 16. 12. 2020. Upomínkou ze dne 11. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné vymáhání dluhu (pokus o smír ze dne 11. 1. 2021). Dluh nebyl uhrazen žalovaným ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 15. 4. 2021. Žalovaný žalobkyni takto neuhradil pojistné za období od 27. 8. 2020 do 4. 12. 2020 ve výši 1 722 Kč a poplatek za upomínku ze dne 14. 10. 2020 ve výši 300 Kč a za upomínku ze dne 11. 1. 2021 ve výši 300 Kč, celkem tak dluží žalobkyni částku ve výši 2 322 Kč (rozúčtování žalobkyně).

<i>5. Podle § 2758 ve spojení s § 2782 občanského zákoníku platí, že pojistník je povinen platit pojistiteli pojistné za dobu trvání pojištění.</i>

<i>6. Podle § 2804 občanského zákoníku platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.</i>

<i>7. Podle § 3 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla, anebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 citovaného zákona platí, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i>

8. V daném případě bylo soudem z listin předložených žalobkyní (zejména pojistná smlouva, pojistné podmínky, sazebník, upomínky, oznámení o zániku pojistné smlouvy) zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla výše popsaného. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné. Dne 3. 12. 2020 smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil pojistné od 27. 8. 2020 do 4. 12. 2020 ani sjednaný poplatek za upomínání 300 Kč za upomínku ze dne 14. 10. 2020. Žalobkyně má právo ve smyslu ust. § 13 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě požadovat dlužné pojistné až do konce kalendářního měsíce, ve které došlo k zániku pojištění. Tím, že žalovaný uzavřel předmětnou pojistnou smlouvu, vstoupil do závazkového právního vztahu s pojistitelem a řídí se tedy tento vztah občanským zákoníkem, zákonem o pojistné smlouvě, všeobecnými pojistnými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a s nimiž byl žalovaný taktéž při sepisu těchto pojistných smluv seznámen. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud žalobu v rozsahu dlužného pojistného a nákladů na upomínku ve výši 300 Kč (za upomínku k zaplacení dlužného pojistného před ukončením pojistného vztahu) posoudil jako důvodnou a v tomto rozsahu jí vyhověl včetně přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku z dlužné částky 2 022 Kč představující dlužné pojistné ve výši 1 722 Kč a upomínací poplatek ve výši 300 Kč, jejichž výše odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud však shledal žalobu nedůvodnou v tom rozsahu, ve kterém se žalobkyně dále domáhala zaplacení dalšího poplatku ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojistného vztahu ze dne 11. 1. 2021, neboť je soud toho názoru, že plně postačuje, pokud je dlužník upomenut pouze jednou, v opačném případě se jedná o umělé navyšování dluhu dlužníka, a proto byla žaloba v tomto rozsahu včetně příslušenství jdoucího z této částky zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku).

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci převážně úspěšná, má vůči převážně neúspěšnému žalovanému právo na část náhrady nákladů řízení účelně vynaložených v tomto řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 87 % a neúspěšná co do 13 %, přísluší jí tedy 74 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze 2 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. celkem 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 2 režijních paušálů po 100 Kč (tj. celkem 200 Kč) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení představuje částka 1 126 Kč. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, má právo na zaplacení 74 % nákladů řízení, tedy částky 833,24 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za zaslání předžalobní výzvy zástupcem žalobkyně, když žalovaný byl k úhradě dlužné pohledávky vyzván samotnou žalobkyní již dne 11. 1. 2021, a tudíž se v daném případě nejedná o účelně vynaložený náklad řízení.

10. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.