51 C 344/2021-19 · Obvodní soud pro Prahu 4

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 810 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20 810 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 2 285 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Tento svůj nárok odůvodnila tím, že dne 12. 1. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 20 810 Kč a zároveň se zavázal dluh uhradit v 7 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek. Žalobce tak využil svého smluvního oprávnění a žalovanému dne 18. 5. 2021 odeslal oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 27. 5. 2021, tedy od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatněné pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 16. 8. 2021, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., a žalobkyni dne 2. 8. 2021. Žalobkyně již v návrhu výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Ze strany žalovaného na tuto výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela společně se žalovaným smlouvu [číslo]. Pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 5. 2020. Žalovaný závazek z této smlouvy uznal ve splátkové dohodě ze dne 12. 1. 2021, na jejímž základě se žalovaný uznal pohledávku ve výši 20 810 Kč co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou pohledávku uhradit v 7 pravidelných měsíčních splátkách (zjištěno z Dohody o uznání dluhu). Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas a dne 22. 2. 2021 se dostal do prodlení. Žalovaná tak dne 18. 5. 2021 přistoupila ke zesplatnění dluhu a stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 26. 5. 2021 (zjištěno ze zesplatnění dluhu). Dne 18. 5. 2021 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Žalovaný uzavřením dohody o uznání dluhu uznal podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), svůj dluh co do důvodu a výše v částce 20 810 Kč Dohoda o uznání dluhu obsahovala přesnou specifikaci původního závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal opak. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, když svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalované a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalovaného nároku včetně úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 285 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 833 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 810 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 zákona o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.