6 C 34/2022-28 · Okresní soud v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec

o zaplacení 1 516 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 516 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 516 Kč s odůvodněním, že dne 18. 6. 2020 žalovaný cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované postupitelem [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. a nemohl se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021 uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem požadovala úhradu částky 1 516 Kč.

2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek.

3. Soud měl prokázáno ze Zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 18. 6. 2020, že dne 18. 6. 2020 v 11:25 hodin cestoval žalovaný prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. na lince [číslo] v zastávce [ulice] - [příjmení] se nemohl prokázat řádným platným jízdním dokladem, když totožnost žalovaného byla prokázána potvrzením o povolení k pobytu.

4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

5. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh na zaplacení přirážky k jízdnému a jízdného je důvodný. V průběhu řízení měl soud prokázáno, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu a ve smyslu shora cit. ustanovení a s přihlédnutím k ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující, pokud se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Na podkladě výše uvedeného skutkového zjištění a s přihlédnutím k ustanovení § [číslo] a násl. o.z proto soud uzavřel, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 1 516 Kč je důvodný, a proto mu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil, aby kromě jízdného ve výši 16 Kč zaplatil žalobkyni i 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, tedy aby žalobkyni zaplatil částku 1 516 Kč. Podle § 1968 věta první a § 1970 o.z. bylo žalovanému uloženo, aby kromě jistiny zaplatil žalobkyni úroky z prodlení, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí.

7. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 3 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 089 Kč.

Proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.