7 C 194/2022-21 · Okresní soud Praha-východ

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 208 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 8 000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 273,04 Kč, s náklady na upomínání ve výši 150 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 9. 2021 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 208 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí a smluvní pokuta ve výši 1 208 Kč z titulu nesplaceného úvěru z úvěrové smlouvy ze dne 8. 3. 2021 č. 717360001, kterou uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na jejím základě vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost žalované poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč a žalované vznikla povinnost tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím. Žalovaná svou povinnost však nesplnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 11. 2. 2021 smlouvu, na jejímž základě vznikla právní předchůdkyni povinnost žalované poskytnout částku 8 000 Kč a žalované vznikla povinnost žalobkyni vrátit tuto částku s příslušenstvím do 8. 3. 2021. Pro případ, že žalovaná částku nezaplatí včas, smlouva předvídala právo žalobkyně požadovat pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a 50 Kč za každou upomínku. Účastníci smlouvy se rovněž dohodli na výši nákladů mimosoudního vymáhání. Částku 8 000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované. Žalovaná však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradila, o čemž byla právní předchůdkyní žalobkyně upomínána. Dne 29. 3. 2021 pak právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně převedla pohledávku vzniklou z uvedené smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 12. 2021.

5. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyni žalobkyně jako úvěrující tak vznikla povinnost žalované poskytnout celkem částku 8 000 Kč a žalované, jako úvěrované, vznikla povinnost právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit včetně úroků. Na základě smluvního ujednání – které je v souladu s příslušným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru – pak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo po žalované požadovat i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 1 208 Kč za období od 8. 4. 2021 do 6. 9. 2021, částku 150 Kč za náklady na upomínání (3x 50 Kč za každou zaslanou upomínku) a částku 217 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, dostala se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení za období od 8. 4. 2021 do 6. 9. 2021 kapitalizovala na částku 273,04 Kč. Soud tak shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí.

7. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla (§ 1879 o.z.), a to včetně jejího příslušenství.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a přípravu zastoupení, podání návrhu ve věci samé a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť – jak žalobkyně sama uznává, když na toto ustanovení v návrhu odkazuje – řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000.

9. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.