Legislator Case Law & Legislation
9 C 293/2023-41 ECLI:CZ:OSPS:2024:9.C.293.2023.3 AI generated

Court dismissed unpaid insurance fee claim due to failure to serve the correct vehicle owner within the legal deadline.

Case Number 9 C 293/2023-41
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The court dismissed the plaintiff's claim for unpaid insurance fees and costs associated with an uninsured vehicle. The defendant argued he never owned the car, but the court found he was the actual owner while the registered owner was different. The claim failed because the plaintiff did not serve the correct defendant with a payment demand within the statutory one-year period required by law.

Legislator headnote

AI generated

§ 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb.; § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu: The obligation to pay the contribution for an uninsured vehicle expires if the creditor fails to demand payment from the actual owner within one year of discovering their identity.

Keywords

AI generated
uninsured vehicle contribution statutory demand period actual vehicle owner service of process extinction of debt civil procedure rules insurance liability

Cited Legislation

AI generated
§ 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb.
§ 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu
§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.
Předmětné vozidlo nebylo v rozhodném období pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9 906 Kč s příslušenstvím

<b>I. Zamítá se žaloba o zaplacení 4 248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 948 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 658 K s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 5 358 Kč od [datum] do zaplacení.</b>

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 4 248 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], a to ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, r.z.: [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalované částky žalobkyně učinila také nárok na zaplacení 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 5 658 Kč s příslušenstvím, kterou tvoří neuhrazený zákonný poplatek za nepojištěné výše uvedené vozidlo za období [datum] do [datum] ve výši 5 358 Kč a poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný namítl, že nikdy neuzavřel žádnou pojistku na automobil a ani žádný automobil nikdy nevlastnil. Několik let mu byly domů posílány dopisy na jméno [jméno] [příjmení]. Snažil se to řešit, protože byl přesvědčen, že došlo k záměně.

3. Žalobkyně původně v žalobě označila žalovaného jménem [jméno] [příjmení]. Následně po výzvě soudu ([jméno] [anonymizováno] s daným rodným číslem nebyl nalezen v Centrální evidenci osob ani v Informačním systému základních registrů) žalobkyně označila žalovaného jménem [celé jméno žalovaného].

4. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. K osobnímu automobilu, r.z.: [anonymizováno], nebylo v období [datum] až [datum] (nárok [číslo]) a v období [datum] do [datum] (nárok [číslo]) sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně z vlastního šetření (na základě zaslané kupní smlouvy od předchozího vlastníka automobilu) zjistila, že vlastníkem daného automobilu v rozhodném období by měla být jiná osoba než osoba zapsaná jako vlastník v registru vozidel. Žalobkyně tuto osobu ztotožnila jako [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného], (v kupní smlouvě je uveden jako kupující [celé jméno žalovaného] s těmito osobními údaji). Na adresu [adresa žalovaného], ze dne [datum], ze dne [datum]), rovněž předžalobních upomínek.

5. Předmětné vozidlo nebylo v rozhodném období pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z provedených důkazů vyplývá a uvedla to i sama žalobkyně, že žalobkyně se o tom, že vlastníkem vozidla je žalovaný, dozvěděla předtím, než byla poslána první výzva či upomínka [jméno] [příjmení]. Stalo se tak buď [datum], nebo [datum]. Žalobkyně ani po poučení podle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu netvrdila ani nedoložila, že vyzývala žalovaného, nikoliv [jméno] [příjmení], k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo pro rozhodná období ve vztahu k uvedenému. Žalobkyně předložila pouze výzvy s označením adresáta [jméno] [příjmení]. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, do jednoho roku, ode dne, kdy se žalobkyně prokazatelně dozvěděla, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla, neboť vyzývala osobu s jiným příjmením. Zanikla tak povinnost žalovaného příspěvek zaplatit. Soud proto žalobu zamítl.

6. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že nebyla splněna zákonná podmínka zaslání výzvy žalovanému v zákonem stanovené lhůtě, soud se proto nezabýval spornou otázkou vlastnictví předmětného vozidla v rozhodném období. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] (zapsaného vlastníka automobilu v registru vozidel) k prokázání tvrzení ohledně vlastnictví automobilu.

7. Žalovaný měl ve věci zcela úspěch, náležela by mu náhrada nákladů řízení, žalovaný však žádné náklady nepožadoval, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).