6 C 400/2021-32 · Okresní soud v Novém Jičíně

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 304 323,98 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 304 323,98 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 272,79 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 23 970,93 Kč, s úrokem ve výši 12,90 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 47 893,20 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 10. 6. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 304 323,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 272,79 Kč od 2. 12. 2016 do 25. 2. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 23 970,93 Kč od 2. 12. 2016 do 25. 2. 2020, úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 360 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 5 353,97 Kč, a to počínaje dnem [anonymizováno] [číslo], přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12,90 % p. a. a nedílnou součástí smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Banka svůj závazek splnila a dne [datum] úvěr žalovanému poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 25. 2. 2020 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení a nabídla mu smírné mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

3. Žalobkyně k dotazu soudu, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost), ve svém vyjádření ze dne 20. 7. 2021 uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti klienta o Konsolidaci úvěrů ze dne [datum], když klient žádal o konsolidaci úvěrů v celkové výši 385 000 Kč. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byli kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Hodnocení úvěruschopnosti klienta bylo individuální; v případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází banka vždy z příjmu, který klient doložil v potvrzení o výši příjmu; v tomto případě byl použit příjem ve výši [částka]. Klient zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši [částka]. Na základě výše uvedeného žalobkyně sděluje, že má za to, že jeho právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před samotným poskytnutím úvěru postupovala s řádnou péčí, zcela v souladu s tehdy platným a účinným zněním zákona, a tak tuto povinnost bezezbytku splnila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud má za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 360 000 Kč účelově na úplnou úhradu dluhů sjednaných mezi klientem a bankou, evidovaných na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Prostředky ve výši 262 793,29 Kč na splacení dluhu budou odeslány ve prospěch tohoto úvěrového účtu, dále mezi klientem a bankou smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru, evidovaných na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Prostředky ve výši 58 608,39 Kč budou odeslány ve prospěch tohoto úvěrového účtu, zbývající část jistiny úvěru neúčelově ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet].

Účastníci smlouvy si sjednali pevnou úrokovou sazbu ve výši 12,90 % p. a.. Žalovaný se zavázal splatit úvěr a zaplatit úroky z poskytnutého úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 353,97 Kč, splatnými vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. První splátka bude zaplacena dne [datum]. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí 653 895,54 Kč. Dle odst. 13 a 14 Produktových podmínek [příjmení], jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv závazky klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení.

Právní předchůdkyně žalobkyně využila tohoto svého práva a prohlásila úvěr za splatný ke dni 25. 2. 2020 (z žádosti o úvěr, ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], z produktových podmínek, z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 2. 2020). Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši pracovního příjmu zaměstnance bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu neurčitou, s průměrným čistým měsíčním příjem ve výši [částka] (z potvrzení zaměstnavatele ze dne 2. 12. 2016).

Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. (z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021) Žalobkyně tak nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 304 323,98 Kč a příslušenství tvořeného: kapitalizovaným úrokem ve výši 13 272,79 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 23 970,93 Kč, úrokem ve výši 12,90 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se zavázala poskytnout a poskytla žalovanému částku 360 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně úrokového navýšení v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše byla účastníky dohodnuta. Žalovaný nesplácel úvěr v dohodnutých splátkách a termínech a ocitl se v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Proto došlo ke dni 25. 2. 2020 k zesplatnění úvěru. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný celkem částku 304 323,98 Kč.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žaloba je důvodná. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z. s tím, že obsah práv a povinností je vymezen ve smlouvě a Produktových podmínkách banky, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Žalobkyně splnila smluvní povinnost a poskytla žalovanému částku 360 000 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté peníze včetně sjednaného úroku ve výši 12,90 % p. a. nesplnil. Z tohoto důvodu došlo k okamžitému zesplatnění úvěru k 25. 2. 2020. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 304 323,98 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 272,79 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 23 970,93 Kč, s úrokem ve výši 12,90 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 303 423,98 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 893,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 174 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 304 323,98 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 520 Kč ve výši 6 199,20 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.