10 C 129/2022-15 · Okresní soud v České Lípě

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 510 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tak, že žalovaný dne 9. 10. 2019 nastoupil na přepravu na lince právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob a při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil na přepravu bez platného jízdního dokladu. V souladu s ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a dále v souladu s platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce, vznikla žalovanému povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce za cenu bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 10 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tedy celkem částku 1 510 Kč, o čemž bylo revizorem řádně poučen, kdy byl také vyzván k úhradě této částky na místě. Žalovaný uvedenou částku neuhradil do současné doby, a to ani na základě písemné výzvy, která mu byla zaslána žalobcem a následně ani na základě zaslané předžalobní výzvy. Platby za jízdu bez platného jízdního dokladu jsou v souladu s článkem 9 Smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobce platných v rozhodnou dobu, splatné na místě, na výzvu pověřené osoby. Úrok z prodlení je žalobcem požadován na základě jeho rozhodnutí až od 16. dne po provedení příslušné kontroly. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021, kdy postoupení pohledávky bylo písemně oznámeno i žalovanému.

Účastníci řízení se k jednání nedostavili, právní zástupce žalobce se k jednání omluvil, žalovaný se nedostavil a byl o jednání vyrozuměn řádně a včas, proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Provedenými důkazy, zejména zápisem o provedené přepravní kontrole, tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami s poučením pro cestujícího bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný nastoupil na přepravu bez platného jízdního dokladu.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními, platným tarifem a smluvními přepravními podmínkami je žalovaný povinen v souvislosti s jízdou bez platného jízdního dokladu uhradit jednak jízdné ve výši 10 Kč, jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tedy celkem 1 510 Kč.

Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za každý ze tří úkonů (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé a příprava a převzetí zastoupení), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.