7 C 286/2024-16 · Okresní soud v Třebíči

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 14 519,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 974,23 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 13 974,23 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 223,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 033,22 Kč a částku 544,99 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 26. 4. 2024 domáhala se žalobkyně vydání rozsudku, jímž bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 14 519,22 Kč s příslušenstvím ve formě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení, a to z titulu dosud nesplněných povinností žalovaného vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., dále též jen „, Anonymizováno, “) a žalovaným dne 22. 7. 2022.

Sjednaná výše úvěru činila 15 000 Kč. Žalovaný dosud na svůj dluh uhradil částku 2 000 Kč.2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3.

Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 7. 2022 soud zjistil, že tohoto dne došlo mezi , Anonymizováno, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným k podpisu smlouvy, v níž se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Celkové náklady podnikatelského úvěru činily 12 888 Kč. Tato částka zahrnovala dle smlouvy úrok ve výši 761 Kč, úplatu/úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasní poplatek za výběr plateb v hotovosti přímo v bydlišti žalovaného ve výši 2 700 Kč.

Žalovaný byl podle smlouvy povinen splácet celkovou částku 27 888 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč.5. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, je bez vyživovacích povinností, má střední vzdělání, podniká v oboru výroba, obchod a služby, výroba instalace elektr. strojů. Jeho měsíční příjem z podnikání činí 52 300 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí 30 000 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2023 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.

Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 1. 2024, odeslaným dne 3. 1. 2024 (viz podací lístek).7. Dne 9. 4. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě žalované pohledávky.8. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil následujících ustanovení zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) účinného od 1. 1. 2014.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12.

Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.13. Na základě žalobních tvrzení a listin připojených k žalobě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne 22. 7. 2022 k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá citované ustanovení § 2395 o. z. a jemu následující, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním.

Žalovaný však sjednané podmínky smlouvy o úvěru porušil, zejména tím, že poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným na žalobkyni platně přešla smlouvou o postoupení pohledávek. Při stanovení výše dlužné částky vycházel soud ze žalovaným nezpochybněných tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů a žalobkyni přiznal nesplacenou jistinu ve výši 13 974,23 Kč a smluvní pokutu ve výši 544,99 Kč.14. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný ocitl vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni dle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, a to dne 7. 12. 2023.

Žalobkyně přitom požadovala úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Rovněž v části týkající se zákonných úroků z prodlení proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.15. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm.

c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen „AT“) ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm.

a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.16. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.17. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.