5 C 226/2022-22 · Okresní soud v Pelhřimově

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 840 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 840 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7 540 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále [příjmení]), zjistil, že osobní automobil [registrační značka], [příjmení]

2 5 C 226/2022

[anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona, vozidlo tak nebylo pojištěno 116 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce požaduje uhradit částku 7 840 Kč, sestávající se z příspěvku 7 540 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 65 Kč a počtem 116 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí [příjmení]) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil.

Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla byl od [datum] veden v registru vozidel žalovaný, nyní již vozidlo není v evidenci jako provozované vedeno, došlo k jeho odhlášení ke dni [datum] s odkazem na„ [číslo]“. V tomto směru soud zjistil z oznámení Ministerstva dopravy České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], adresovaného [anonymizováno] [obec], že uvedené ministerstvo obdrželo v souvislosti s čl. 5 Směrnice 1999/37 informaci, že vozidlo shora uvedené registrační značky a čísla [příjmení] bylo dnem [datum] zaregistrováno v [země] a získalo novou registrační značku [anonymizováno]. Toto oznámení dle podacího razítka [stát. instituce] obdržel [datum] a tímto dnem v registru vozidel vyznačil změnu a vozidlo vyřadil z evidence.

Na základě shora uvedeného soud dospívá k závěru, že návrh žalobce není důvodný. I když v registru vozidel je vyznačen datum změny v rámci evidence vozidla [datum], nejedná se fakticky o datum změny, ale o datum, kdy registru vozidel došlo oznámení Ministerstva dopravy o skutečnosti, že došlo dne [datum] k přeregistraci vozidla v [země]. Ve smyslu čl. 5 Směrnice [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum], o registračních dokladech vozidla, ve znění směrnic pozdějších, tedy došlo k registraci předmětného vozidla v jiném členském státě Evropského společenství a do dvou měsíců od této registrace byl [anonymizováno] orgán povinen vyrozumět registr vozidel v České republice o této skutečnosti. Kdy tak tento [anonymizováno] orgán učinil, kdy se jeho oznámení dostalo do dispozice registru vozidel nemá dle názoru soudu vliv na základní skutečnost, že k registraci vozidla v [země] došlo již dne [datum], tedy před obdobím uvedeným v návrhu a tato skutečnost znamená, že vozidlo po tomto datu již nebylo možno podřizovat režimu dle zákona č. 168/1999 Sb.. Za této situace soud návrh žalobce zamítl.

Protože byl žalovaný ve věci zcela úspěšný, měl by mít dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Protože mu však žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že toto právo nemá.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.