55 C 388/2020-32 · Obvodní soud pro Prahu 4

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr Pavlem Pražákem ve věci

manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

a

manželky: osobní údaje manželky

o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství účastníků [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno manželky], [datum narození], uzavřené dne 28. 12. 2007 ve Vietnamu, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne 28. 12. 2007 před Národním výborem města Quang Trung, Hai Duong, Vietnamská socialistická republika, s odůvodněním, že manželství trvalo více jak jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a v současné době se již jedná pouze o formální svazek. Z manželství se narodila nezletilá dcera [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství účastníků. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo].

Účastníci mají vietnamské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána dle čl. 20 odst. 3 Smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (vyhl. č. 98/1984 Sb.). Rozhodným právem je právo vietnamské dle čl. 20 odst. 1 shora uvedené smlouvy.

Soud provedl dokazování oddacím listem, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 1. 2020, č. j. 14 Nc 1457/2019 – 34, smlouvou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a výslechem manželů, z čehož učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželství bylo uzavřeno dne 28. 12. 2007 před Národním výborem města Quang Trung, Hai Duong, Vietnamská socialistická republika. Vzájemné majetkové vztahy mezi účastníky a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu byly vypořádány. Nezletilá dcera byla výše uvedeným rozsudkem svěřena do péče matky. Soud rovněž zjistil, že manželé projevili svobodnou vůli se se skutečně a dobrovolně rozvést.

Podle čl. 55 vietnamského zákona o manželství a rodině č. 22/2000/QH10 ze dne 9. 6. 2000 (dále jen„ zákon o rodině“) jestliže oba manželé žádají rozvod manželství a proces usmíření před soudem dle čl 54 zákona o rodině se nezdařil, a bylo-li zjištěno, že si oba manželé dobrovolně přejí rozvod manželství a jsou domluveni na rozdělení majetku, soud dohodu o rozvodu uzná. Nedohodnou-li se nebo by nebyly zajištěny oprávněné zájmy manželky a dítěte, rozhodne soud.

S ohledem na shora popsaná skutková zjištění soud shledal, že v daném případě jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Při jednání před soudem bylo zjištěno, že smírné vyřešení již není možné, účastníci trvali na rozvodu manželství, dohodou byly vyřešeny vzájemné majetkové vztahy. Manželství je již pouze formálním svazkem, manželé nevedou již více než půl roku společnou domácnost, rozvod tedy odpovídá skutečnému zájmu účastníků, jejich práva rozvodem porušena nebudou. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů řízení státu plyne z § 148 o. s. ř. Přestože státu vznikly náklady na tlumočníka, k náhradě je účastníkům neuložil, neboť každý má ústavní právo jednat před soudem ve své mateřštině.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.)