Legislator Case Law & Legislation
19 C 3/2021-49 ECLI:CZ:OSTP:2021:19.C.3.2021.1 AI generated

19 C 3/2021-49 · Okresní soud v Teplicích

Case Number 19 C 3/2021-49
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč a úrok z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 642 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Legislator headnote

AI generated

19 C 3/2021-49 · Okresní soud v Teplicích: Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč a úrok z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 642 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet nezaplacených televizních poplatků od září 2019 do ledna 2020.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.

S předložených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný nezaplatil žalobkyni televizní poplatky za období od září 2019 do ledna 2020 v celkové výši 675 Kč (5 měsíců x 135 Kč).

Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když provedeným dokazováním bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o neplacení televizních poplatků žalovaným ve shora uvedených měsících. Žalovaný tedy nedostál své zákonné povinnosti platit televizní poplatky, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč odpovídající součtu nezaplacených televizních poplatků za uvedená období.

Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby v kapitalizované výši 60,29 Kč, když žalobkyně úrok z prodlení pro další období nepožadovala.

O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč určenou dle vyhl. č. 245/2015 Sb. a 21% DPH ve výši 42 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně sama je též plátcem této daně.

K přiznané náhradě nákladů řízení soud uvádí, že náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem nepovažuje za účelně vynaložené, a to s odkazem na nález Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3344/12, který je plně aplikovatelný i pro daný spor.

Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.