12 C 108/2022-34 · Okresní soud v Mělníku
Legislator summary
AI generatedŽalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 24 299,62 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 24 299,62 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nevrátil úvěr řádně a včas, a to ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni.
Legislator headnote
AI generated12 C 108/2022-34 · Okresní soud v Mělníku: Soud ve věci nařídil ústní jednání, k němuž se účastníci nedostavili, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ust. §101 odst. 3 o.s.ř.
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 24 299,62 Kč s příslušenstvím
<b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 24 299,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 299,62 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b>
<b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 24 299,62 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 24 299,62 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nevrátil úvěr řádně a včas, a to ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k němuž se účastníci nedostavili, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ust. §101 odst. 3 o.s.ř.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:
Dne [datum] byla vyhotovena smlouva o revolvingovém úvěru, která neobsahuje podpisy ani jedné ze smluvních stran. Výše úvěrového limitu měla být sjednána na 80 000 Kč a RPSN na 231,39 % /viz smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], bez podpisů na č. l. 11-13 spisu, standardní informace o úvěru na č. l. 14-16 spisu, přehled na č.l. 19 spisu, obchodní podmínky v elektronické podobě v systému CEPR/. Po poslední platbě žalovaného byl zůstatek 15 620,14 Kč, úroky činily 7 929,48 Kč a právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč /viz platební informace na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické podobě v systému [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] k úhradě na č.l. 18 spisu a podací lístek na č.l. 20 spisu/.
5. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Soud poučení dává právě při jednání soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
13. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dne [datum] akceptoval smlouvu o revolvingovém úvěru ve znění předloženém žalobkyní, když toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaných textů uvedených smluv, a to ani ve spojení s ostatními předloženými listinami. Záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému žalobkyně musí být doloženy spolehlivě, musí být prováděny systematicky a posloupně a být chráněny proti změnám. Spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému však nebyla přiloženými listinami prokázána, neboť nebylo doloženo, že jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost.
14. Žalobkyně navíc neprokázala ani to, zda a v jaké výši právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Přestože tvrdí, že žalovaný vyčerpal úvěr do výše 24 299,62 Kč, z předložené listiny označené jako platební informace plyne pouze zůstatek po blíže nespecifikované platbě, který je ve výši 15 620,14 Kč a neodpovídá žalobním tvrzením. Soud proto nemá za prokázáno, že žalovanému byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši. Nadto soud uvádí, že pokud by tyto skutečnost byly prokázány, žalobkyně dostatečně neprokázala ani to, zda zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Tato skutečnost sama o sobě by vedla k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. V řízení však nebylo prokázáno, že by k nějakému bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo, a proto byla žaloba zamítnuta.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.