Court confirms that a deceased shareholder's share passes to the state as heir if no other heirs exist and the articles of association do not prohibit transfer.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Court in Prague confirmed the lower court's decision to reject a request to record a change in the company register. The appellant argued that the share passed via state administrative decision rather than inheritance, claiming the state should not become a shareholder. The court ruled that under the Civil Code, when no heirs exist, the state acts as a legal heir and acquires the share, provided the company's founding documents do not forbid such a transfer.
Legislator headnote
AI generated§ 42 para. 1 sentence 1 of the Companies Act; § 1634 para. 1 of the Civil Code: Upon death, a shareholder's interest passes to heirs or the state if no heirs exist, unless the company's articles of association prohibit such transfer.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové
a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci
navrhovatele: Jméno navrhovatele A
IČO IČO navrhovatele A
sídlem Adresa navrhovatele A
za účasti společnosti Jméno navrhovatele B., IČO IČO navrhovatele B
sídlem Adresa navrhovatele B
o zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2021, č. j. C 146533/RD55/MSPH, Fj 82211/2021/MSPH,
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na zápis změn ze dne4. března 2021 pod Fj 82211/2021/MSPH.2. Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel se podaným návrhem domáhal zápisu změny zaspaných údajů u společnosti , Anonymizováno, (dále jen „společnost“) spočívající ve výmazu stávajícího společníka – navrhovatele (a zápisu uvolněného podílu – pozn. odvolacího soudu).3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 5. ledna 2021, č. j. 22 D 282/2018-291 (dále „dědické usnesení“), navrhovatel nabyl majetek nepatrné hodnoty, který mj. tvoří podíl ve výši 100 % ve společnosti, ke dni úmrtí zůstavitele bez hodnoty.
Zakladatelská listina společnosti přechod podílu nezakazuje. Proto s odkazem na § 42 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále „z. o. k.“/, uzavřel, že podíl ve společnosti nabyl navrhovatel, a návrh zamítl.Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, domáhaje se jeho zrušenía vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Odvolatel potvrdil, že na základě pravomocného dědického usnesení nabyl podíl ve společnosti; majetek nepatrné hodnoty (včetně podílu ve společnosti) mu byl vydán. Odvolatel náhledem do obchodního rejstříku zjistil, že je v obchodním rejstříku zapsán jako společník společnosti.5.
Odvolatel má však za to, že podíl nenabyl z titulu dědictví, ale na základě rozhodnutí státního orgánu, tj. není v postavení dědice a nejde o odúmrť. Má za to, že tento způsob nabytí majetku je obdobou nabytí nezlikvidovaného majetku z dědictví. V tomto případě se stát společníkem nestává, předmětný podíl se stává uvolněným.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7.
Podle § 42 odst. 1, věty první z. o. k. smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže.8. Podle § 1634 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví, ani právo na odkaz podle§ 1594 odst. 1 věty třetí.9.
Odvolací soud rekapituluje:- z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 5. ledna 2021, sp. zn. 22 D 282/2018-291, se podává, že dědictví po , Anonymizováno, , zemřelém dne 4. srpna 2018, naposledy bytem, adresa, , připadlo státu, včetně podílu ve společnosti ke dni úmrtí bez hodnoty;- ze zakladatelské listiny (článek šestý) se podává, že má-li společnost jediného společníka, je převod obchodního podílu vždy možný;- z obsahu rejstříkového spisu mj. vyplývá, že na základě zápisu protokolem ze dne29. ledna 2021, sp. zn.
C 146533/RD51/MSPH, Fj 33436/2021/MSPH, byl vymazán zemřelý společník Karol Tölgyesi a došlo k zápisu navrhovatele jako společníka společnosti se dnem zápisu změny 29. ledna 2021.10. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že přechod podílu zakotvený v § 42 z. o. k. není převodem na základě projevu vůle vlastníka podílu, nýbrž jde o změnu vlastníka založenou jinou právní skutečností, v daném případě rozhodnutím soudu. Jde obecnou úpravu a platí, že podíl zásadně přechází na dědice, ledaže to společenská smlouva omezí nebo vyloučí.11.
Podle § 1634 odst. 1 o. z. nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic. Z formulace „na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic“ nelze než dovodit, že stát je dědicem. Tento výklad se podávái z komentářové literatury, dle které nová právní úprava se od té předchozí liší v tom, že opouští koncepci odúmrti jako výrazu práva státní majetkové výsosti vyplývajícího ze státní svrchovanosti, tedy opatření veřejnoprávní povahy a státu přiznávájí postavení zákonného dědice (viz Spáčil, J. a kol. :
Občanský zákoník, IV. Dědické právo ( § 1475–1720 ). Komentář.
2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 378-385 s.).12. Odvolatel se tak úmrtím , Anonymizováno, , v situaci, kdy jeho podíl ve společnosti nenabyl žádný z dědiců, a kdy zakladatelská listina přechod podílu nevylučuje ani neomezuje, stal společníkem společnosti. Závěr soudu prvního stupně je proto správný.13. Vzhledem k argumentaci odvolatele, že není dědicem, odvolací soud pro úplnost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2007, sp. zn. 29 Odo 573/2006 (dostupné na www.nsoud.cz), byť vydané za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013.
Nejvyšší soud s odkazem na další svoji judikaturu zformulovala odůvodnil závěr, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, jenž nenabyl žádnýz dědiců, přechází na stát z titulu odúmrti podle § 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), nikoliv na společnost podle § 113 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch.“ „zák.“). Stát pak má, ačkoliv není dědicem, zásadně stejné právní postavení - tedy stejná práva a povinnosti - jako dědic, nestanoví-li zákon jinak.Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud též např. v usnesení ze dne 24.
října 2012,sp. zn. 29 Cdo 1946/2012, v němž s odkazem na § 116 odst. 2 obch. zák. dodal, že k přechodu obchodního podílu na stát na základě odúmrti dojde jen tehdy, pokud společenská smlouva dědění obchodního podílu nevylučuje. Z uvedeného vyplývá, že argumentace odvolatele, že není a ani nemůže být společníkem společnosti, by neobstála ani podle právní úpravy účinné ani před 1. lednem 2014.14. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.15.
O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodnily přiznání jejich náhrady některému z nich. Navíc společnosti žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.