5 C 146/2021-61 · Okresní soud v Břeclavi

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 1.910 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.910 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení,

s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 910 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 24. 3. 2021, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 1.910 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 910 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení. Uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 19. 12. 2017 smlouvu [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (dále„ smlouva“), na základě které se zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a související služby ve sjednaném rozsahu, a žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Žalobce touto žalobou uplatnil nároky z vyúčtování [číslo] v částce 1.000 Kč a z vyúčtování [číslo] v částce 910 Kč, proti kterým žalovaná nevznesla žádné oprávněné reklamace, avšak tyto neuhradila. Žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2020, přesto žalovaná uvedený dluh nezaplatila.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstal nečinná.

Jelikož žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s tímto postupem, nevyjádřila, soud rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů.

Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

Ze smlouvy označené jako„ Účastnická smlouva“, zjistil, že tato byla uzavřena dne 19. 12. 2017 mezi žalobcem a žalovanou, kterou tito opatřili vlastnoručními podpisy. Dále zjistil, že smlouva byla uzavřena k telefonnímu číslu [číslo] na dobu 24 měsíců, přičemž v rámci této účastníci rovněž uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno] za cenu po slevě 3.001 Kč s podmíněnou slevou 1.000 Kč (cena bez slevy činila 4.001 Kč), stanovenou ve splátkách.

Z dokumentů označených jako„ Výpověď účastnických smluv“ ze dne 15. 4. 2019 a ze dne 16. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce žalované vypověděl smlouvu mimo jiné právě k telefonnímu číslu výše uvedenému z důvodu dlouhodobého neplnění závazků.

Z vyúčtování splátek za zařízení ze dne 27. 11. 2019 má soud za prokázané, že žalobce z důvodu nikoli řádného a včasného hrazení splátek za zařízení dle splátkového kalendáře zesplatnil všechny dosud neuhrazené splátky, kdy žalované vyúčtoval částku celkem 910 Kč, splatnou dne 11. 12. 2019.

Z vrubopisu ze dne 3. 12. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobce žalované vyúčtoval částku 1.000 Kč, splatnou dne 17. 12. 2019 jakožto doúčtovanou slevu k zařízení.

Z předžalobní upomínky ze dne 23. 9. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne vzal soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

Z ostatních žalobcem doložených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“).

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že nárok žalobce je z hmotně právního hlediska nárokem z kupní smlouvy dle cit. ust. § 2079 a násl. o. z., tedy jako nárok na zaplacení kupní ceny zařízení. Soud vzal za prokázané, že žalovaná žalobci řádně nehradila platby dle uvedených vyúčtování, neboť tato v řízení ničeho netvrdila, ani neoznačila a nedoložila důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátila či prokázala opak. Soud tak má nárok žalobce na úhradu dluhu za poskytnuté zařízení včetně nároku na vrácení podmíněné slevy za oprávněný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalované uložil povinnost tyto částky žalobci zaplatit, a to společně s požadovanými úroky z prodlení vždy po splatnosti každého vyúčtování, tedy z částky 910 Kč ode dne 12. 12. 2019 do zaplacení, a z částky 1.000 Kč ode dne 18. 12. 2019 do zaplacení, a to ve výši sazby 10 % ročně v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že k uvedeným dnům prodlení činila repo sazba České národní banky výši 2 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení v přiznané výši.

Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je to žalobce, kdo měl plný úspěch ve věci, proto mu soud přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na zastoupení žalobce advokátem, kdy odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní upomínka a podání žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 1.489 Kč, tato je přitom splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.).

Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.