9 C 60/2021-53 · Okresní soud ve Svitavách

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; innogy právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

toho času stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 17 973,19 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 973,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 873,19 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 768 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 1. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení 17 973,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 30. 7. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému plyn do jeho odběrného místa na adrese [obec a číslo]. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením záloh na úhradu ceny za poskytnuté dodávky plynu za měsíce září, říjen a prosinec 2019 a za měsíc leden 2020, a to vždy o více než 10 dnů. Dne 14. 2. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 5 873,19 Kč s tím, že jejím prostřednictvím vyúčtovala žalovanému cenu za odebraný plyn a související služby ve fakturačním období od 1. 8. 2019 do 11. 2. 2020 ve výši 11 061,19 Kč, cenu za nájem detektoru v období od září 2019 do února 2020 ve výši 300 Kč (tato cena vycházela ze smluvních ustanovení smlouvy o nájmu detektoru uzavřené mezi účastníky 30. 7. 2019), cenu za převedení detektoru do vlastnictví žalovaného ve výši 1 545 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 400 Kč za prodlení žalovaného s úhradou shora uvedených záloh, kdy za prodlení se zaplacením každé jednotlivé zálohy byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč. Oproti celkové dlužné částce ve výši 13 306,19 Kč žalobkyně započetla žalovaným uhrazené zálohy ve výši 7 433 Kč a vyfakturovala mu tak zbývající dluh ve výši 5 873,19 Kč. Uvedenou částku doposud žalovaný neuhradil. Žalobkyně se vedle ní domáhala ještě zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za nezaplacení shora uvedené faktury vystavené dne 14. 2. 2020 a smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy v celkové výši 12 000 Kč, která odpovídala ve smlouvě sjednané sazbě ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky do konce sjednané doby trvání smlouvy, tedy za období od února 2020 do srpna 2022, tedy za celkem 30 měsíců po 400 Kč.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 30. 7. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému do jeho odběrného místa na adrese [obec a číslo] plyn a zajistit na vlastní jméno a účet pro takto dodávaný plyn službu uskladňování, službu přepravy a službu distribuční soustavy, a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za dodaný plyn a související služby cenu stanovenou žalobkyní a za službu distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro příslušné období. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců ode dne její účinnosti, který byl sjednán na 1. 8. 2019, a to s možností automatické prolongace o dalších 12 měsíců (i opakované). V ustanovení smlouvy označeném jako„ Ostatní ujednání“ bylo sjednáno, že v případě, že žalovaný opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany žalobkyně), bude žalobkyně oprávněna účtovat mu smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro žalovaného nasmlouvaného množství plynu, a to ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku uvedeného jednání žalovaného do konce sjednané doby trvání smlouvy. Totéž ustanovení smlouvy dále obsahovalo ujednání, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahujícího 10 dní. Nedílnou součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“). Podle jejich čl. 8 písm. a) byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit mimo jiné v případě podstatného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným. Za takové podstatné porušení se dle citovaného smluvního ustanovení považovalo mimo jiné prodlení žalovaného se splněním jeho peněžitého závazku trvající déle než 15 dnů, a to zejména prodlení se zaplacení zálohy.

5. Ze smlouvy o nájmu detektorů uzavřené mezi účastníky dne 30. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně pronajala žalovanému detektor CO XC100D, a to za nájemné ve výši 50 Kč měsíčně, které byl žalovaný povinen hradit po dobu životnosti detektoru. Nájemné bylo splatné spolu se stanovenými měsíčními zálohami na dodávku plynu. Pro případ, že některá ze smluvních stran ukončí shora uvedenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, se dle čl. 5 smlouvy o nájmu detektorů mělo za to, že současně došlo k vypovězení této smlouvy, a to k datu ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. V takovém případě byl žalovaný jakožto nájemce oprávněn se rozhodnout, zda detektor odkoupí za zůstatkovou cenu nebo žalobkyni vrátí, a to nejpozději v den ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. V případě nevrácení detektoru se dle smlouvy mělo za to, že žalovaný projevil svou vůli k jeho odkupu, a žalobkyně byla oprávněna samostatným dokladem nebo spolu s ukončovací fakturou vyúčtovat žalovanému zůstatkovou cenu detektorů, která měla být stanovena ke dni ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaný pak byl povinen takovou cenu uhradit, pokud se účastníci do tří měsíců od ukončení smlouvy nedohodnou jinak, přičemž žalobkyni bylo vyhrazeno právo rozhodnout o tom, že detektor přechází do vlastnictví žalovaného dnem úhrady zůstatkové ceny.

6. Z plánu záloh a plateb na období od 1. 8. 2019 do 31. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému byla stanovena měsíční záloha na úhradu ceny za dodaný plyn a poskytnuté služby ve výši 1 501 Kč, která byla splatná vždy k 15. dni příslušného měsíce.

7. Z upomínky vystavené 4. 10. 2019, z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky z 1. 11. 2019 a z oznámení o přerušení dodávky z 21. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně písemně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných záloh splatných k 15. 9. 2019, 15. 10. 2019, 15. 12. 2019 a 15. 1. 2020, jakož i dlužného nájemného za pronájem detektoru za uvedené měsíce a příslušných smluvních pokut za prodlení s úhradou záloh. K zaplacení byla žalovanému poskytnutá dodatečná lhůta do 28. 1. 2020, přičemž byl současně upozorněn na to, že pokud nebude dluh v této lhůtě uhrazen, dojde k přerušení dodávky plynu a ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze strany žalobkyně.

8. Z vyúčtování [číslo] vystaveného 14. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté dodávky plynu ve fakturačním období od 1. 8. 2019 do 11. 2. 2020 ve výši 11 061,20 Kč, smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení s úhradou smluvených záloh, cenu za pronájem detektoru CO XC100D za šest měsíců od září 2019 do února 2020 po 50 Kč za měsíc, tedy celkem ve výši 300 Kč, a cenu za odkup uvedeného detektoru ve výši 1 545 Kč. Oproti zmíněným dlužným částkám pak započetla žalovaným zaplacené zálohy v celkové výši 7 433 Kč a vyzvala žalovaného k zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 5 873,19 Kč, která byla dle uvedeného vyúčtování splatná k 5. 3. 2020.

9. Z dopisu sepsaného 14. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že z důvodu neplnění jeho platebních povinností odstupuje od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Dle přiloženého poštovního podacího archu byl zmíněný dopis odeslán na adresu odběrného místa žalovaného 18. 2. 2020.

10. Z vyúčtování vystavených 13. 2. 2020, respektive 25. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 12 000 Kč, která odpovídala sazbě 400 Kč měsíčně za dobu 30 měsíců, a dále smluvní pokutu za nezaplacení vyúčtování uvedeného v odstavci 8 tohoto odůvodnění ve výši 100 Kč.

11. Z předžalobní upomínky z 20. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 17 973,19 Kč ve lhůtě do 27. 4. 2020 s upozorněním, že v případě nezaplacení dluhu bude zahájeno jeho soudní vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla upomínka odeslána na adresu odběrného místa žalovaného 20. 4. 2020.

12. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky dne 30. 7. 2019 dodávala žalovanému do jeho odběrného místa na adrese [obec a číslo] plyn a zajišťovala související služby. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobkyni řádně a včas hradit cenu za dodaný plyn a související žalobkyní poskytnuté služby. Základní doba trvání smlouvy byla sjednána na 36 měsíců od data její účinnosti, tj. od 1. 8. 2019 do 1. 8. 2022, a to s možností její automatické prolongace.

Součástí smlouvy bylo ujednání, podle něhož byl žalovaný v případě svého prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahujícího 10 dní povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Zároveň v případě, že opakovaně, tj. minimálně dvakrát, poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku zmíněného porušení smluvní povinnosti do konce původně sjednané doby trvání smlouvy.

Účastníci si sjednali měsíční zálohu na úhradu ceny za dodaný plyn a poskytnuté služby ve výši 1 501 Kč, která byla splatná vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce. Současně byla mezi nimi dne 30. 7. 2019 uzavřena ještě nájemní smlouva, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému k užívání detektor, přičemž žalovaný se zavázal jí za to hradit měsíční nájemné ve výši 50 Kč po celou dobu životnosti detektoru s tím, že toto nájemné bylo splatné spolu se shora uvedenými zálohami.

V nájemní smlouvě bylo obsaženo ujednání, podle něhož v případě ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu došlo k automatickému ukončení nájemní smlouvy. Žalovaný byl v takovém případě oprávněn se rozhodnout, zda žalobkyni vrátí pronajatý detektor, což byl případně povinen učinit nejpozději v den ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, nebo tento od žalobkyně odkoupí za zůstatkovou cenu. Pro případ, že žalovaný detektor ve stanovené lhůtě nevrátí, se mělo za to, že projevil vůli jej od žalobkyně odkoupit.

Upomínkou vystavenou 4. 10. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné zálohy splatné k 15. 9. 2019, následně jej pak písemně informovala o tom, že dojde k přerušení dodávek plynu do jeho odběrného místa z důvodu nehrazení sjednaných záloh a dalších vyúčtovaných plateb. Vyúčtováním vystaveným dne 11. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 5 873,19 Kč. Zmíněným vyúčtováním žalobkyně vyfakturovala žalovanému cenu za poskytnuté dodávky plynu a související služby ve fakturačním období od 1. 8. 2019 do 11. 2. 2020 ve výši 11 061,20 Kč, cenu za pronájem detektoru v období od září 2019 do února 2020 ve výši 300 Kč, cenu za odkup detektoru ve výši 1 545 Kč a čtyři smluvní pokuty v celkové výši 400 Kč za prodlení se zaplacením čtyř zálohových plateb splatných k 15. 9. 2019, 15. 10. 2019, 15. 12. 2019 a 15. 1. 2020.

Dopisem odeslaným žalovanému 18. 2. 2020 žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností ze strany žalovaného. Následně byla žalovanému fakturou vystavenou 25. 3. 2020 vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za nezaplacení shora uvedeného vyúčtování vystaveného 11. 2. 2020. K zaplacení žalobou požadované pohledávky pak byl žalovaný vyzván ještě předžalobní upomínkou z 20. 4. 2020.

13. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2015, tedy v době uzavření předmětné smlouvy (dále jen„ energetický zákon“). Částečně se však jednalo rovněž o spor vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), respektive z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a násl. o. z.

14. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu výrobce plynu nebo obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

16. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený v prvé řadě smlouvou o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou ve smyslu § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Žalobkyně své povinnosti z uvedené smlouvy splnila, když dodávala plyn do odběrného místa žalovaného. Ten byl dle smlouvy povinen za tyto dodávky hradit žalobkyni sjednanou cenu, a to v dohodnutých měsíčních zálohách po 1 501 Kč, které byly splatné vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje 15. 8. 2019.

Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že se dostal do prodlení s úhradou sjednaných záloh, a to počínaje zálohou splatnou k 15. 10. 2019, přičemž toto prodlení trvalo déle než 15 dnů. Takto dlouhé prodlení s úhradou zálohy přitom dle čl. 8 VOP představovalo podstatné porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze strany žalovaného, které opravňovalo žalobkyni odstoupit od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. To také žalobkyně dopisem odeslaným žalovanému 18. 2. 2020 učinila. Žalovanému nepochybně vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za poskytnuté dodávky plynu za období trvání předmětné smlouvy, jejíž výše činila 11 061,20 Kč.

Dále byl ve smyslu příslušného smluvního ujednání povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za prodlení s úhradou jakékoliv zálohy ve výši 100 Kč. Jestliže žalovaný nevyvrátil tvrzení o tom, že neuhradil celkem čtyři sjednané zálohy, pak soud vycházel z toho, že je oprávněný i žalobou uplatněný nárok na zaplacení čtyř smluvních pokut v celkové výši 400 Kč. To samé lze konstatovat, pokud jde o další nárokovanou smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením vyúčtování vystaveného 14. 2. 2020.

Ani v tomto případě žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že uvedené vyúčtování zaplatil. Žalobkyni v neposlední řadě náleží rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 12 000 Kč. Nárokovaná výše smluvní pokuty totiž odpovídá tomu, že k ukončení smlouvy došlo ze strany žalobkyně 30 měsíců před původně ujednaným datem, do kterého měla smlouva trvat (1. 8. 2022), přičemž ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 400 Kč za každý měsíc, o který byla smlouva ukončena předčasně.

Žalobkyně i tuto smluvní pokutu žalovanému řádně vyúčtovala, soud proto neshledal důvod, proč ji žalobkyni nepřiznat.

17. Dále se soud zabýval nároky žalobkyně vyplývajícími ze smlouvy o nájmu detektoru. V ní byla sjednána povinnost žalovaného hradit měsíční nájemné za pronájem detektoru ve výši 50 Kč, a to spolu se smluvenými zálohami na úhradu ceny za dodávky plynu. Žalovaný opět netvrdil ani neprokázal, že by tuto svou povinnost řádně plnil. Soud tedy vycházel z toho, že tvrzení o tom, že žalobkyni na nájemném dlužil k datu ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (které bylo zároveň datem ukončení předmětné nájemní smlouvy), celkem 300 Kč, je pravdivé. Zároveň z ničeho nelze dovodit, že by žalovaný k datu ukončení obou smluv žalobkyni vrátil pronajatý detektor. Jestliže tak ovšem neučinil, projevil ve smyslu čl. 5 nájemní smlouvy vůli detektor od žalobkyně odkoupit. Zůstatkovou cenu detektoru žalobkyně stanovila na částku 1 545 Kč. Její výši žalovaný nijak nesporoval, byla mu přitom řádně vyúčtována fakturou vystavenou 14. 2. 2020. Soud tedy uzavřel, že žalovaný byl povinen i k úhradě této částky. Po započtení žalovaným zaplacených záloh v celkové výši 7 433 Kč tak je zřejmé, že žalovanému skutečně zbývá k úhradě žalobou požadovaných 17 973,19 Kč. Proto soud podané žalobě vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost rovněž k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dluhu dle vyúčtování vystaveného 14. 2. 2020. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tudíž dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl., dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 768 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, a to prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.