14 C 8/2022-39 · Okresní soud v Náchodě

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci:

žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce zastoupen Mgr. jméno příjmení příjmení, advokátkou sídlem Národní číslo, PSČ obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 1 035 Kč s příslušenstvím (jízdné)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 035 Kč od 4. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje jeho odůvodnění pouze náležitosti dle § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

Předmětem řízení je požadavek žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 1 056 Kč s příslušenstvím jako jízdné ([částka]) a přirážku k jízdnému (1 000 Kč), neboť žalovaný se dne 3. 5. 2019 mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] (při využití dopravy poskytované národním dopravcem [právnická osoba]) nemohl při přepravní kontrole prokázat pověřené osobě platným jízdním dokladem. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce rovněž požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení.

Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území [příjmení] [jméno], zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. V době uzavření smlouvy o přepravě byl žalobce českou společností se sídlem na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do věci postoupením pohledávky na žalobce, jakožto společnosti se sídlem v zahraničí, nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit.

Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobce. Žalobce předložil zejména zápis o provedené přepravní kontrole, smlouvu o postoupení pohledávek a smluvní přepravní podmínky včetně tarifu.

Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činí jízdné 63 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dopravce následně podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, svou pohledávku postoupil žalobci. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Současně žalobci přiznal v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.

Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.