Legislator Case Law & Legislation
51 C 89/2022-20 ECLI:CZ:MSBR:2022:51.C.89.2022.1 AI generated

Court orders bus driver to pay passenger fare and surcharge for riding without a valid ticket.

Case Number 51 C 89/2022-20
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the bus company, ordering the passenger to pay a fare and surcharge totaling 1,525 CZK. The passenger traveled on a tram line without a valid ticket, which was documented in a control protocol. The court applied the Road Transport Act to establish the company's right to collect fees from unverified passengers.

Legislator headnote

AI generated

§ 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; A passenger who fails to prove possession of a valid ticket is legally obligated to pay the fare and applicable surcharge to the carrier.

Keywords

AI generated
Road Transport Act valid ticket requirement fare surcharge passenger control unpaid fare liability public transport rules civil court judgment

Cited Legislation

AI generated
§ 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
§ 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
§ 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách
vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu
§ 142a odst. 1 o.s.ř.
S ohledem na výše uvedené tedy soud podanému žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl, když žalovaný ani přes výzvu, kterou žalobce zasílal dle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovanou částku žalobci nezaplatil.
§ 142 odst. 1 o.s.ř.
§ 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
§ 149 odst. 1 o.s.ř.
§ 137 odst. 3 o.s.ř.
Z těchto částek soud přiznal také DPH zákonem v stanovené výši dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení ve výši 1 489 Kč soud uložil žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust.
nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Soud tedy podané žalobě vyhověl včetně požadovaného příslušenství, které je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci

žalobce: (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozen dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nikterak nevyjádřil.

2. V daném případě soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, když oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Z účastníky předložených listinných důkazů má soud za prokázáno, že žalobce jakožto dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou, provozovanou podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu (§ 18 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, dále jen„ zákon o silniční dopravě“). Žalobce je povinen spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého cestujícího, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif (§ 18 písm. d) zákona o silniční dopravě). Žalobce je oprávněn prostřednictvím pověřené osoby kontrolovat, zda cestující má platný jízdní doklad, případně uložit cestujícímu zaplatit přirážku k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje (§ 18a, odst. 1, písm. c) zákona o silniční dopravě). Cestující, který se při kontrole neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky (§ 18a, odst. 2, písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Žalobce ve schválených smluvních přepravních podmínkách stanovil výši základního jízdného částkou 25 Kč a výši přirážky částkou 1 500 Kč (§ 18a, odst. 3) zákona o silniční dopravě). Bylo zjištěno, že žalovaný dne 23. 2. 2021 v 13.48 hod. cestoval bez platného jízdního dokladu na tramvajové lince [číslo] o čemž byl sepsán protokol o provedené přepravní kontrole [číslo].

4. Podle ustanovení § 18a odst. 2, písm. c), zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle ustanovení § 37 odst. 5, písm. b), c), zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek a Tarifu Integrovaného dopravního systému [územní celek], tak žalobci vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, kterou žalovaný dosud neuhradil.

5. S ohledem na výše uvedené tedy soud podanému žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl, když žalovaný ani přes výzvu, kterou žalobce zasílal dle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovanou částku žalobci nezaplatil. Soud tedy podané žalobě vyhověl včetně požadovaného příslušenství, které je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě představují náklady řízení na straně úspěšného žalobce, jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak náhrada nákladů za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 (příprava a převzetí věci, sepis žalobního návrhu, předžalobní výzva se skutkovým a právním základem), dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky. Z těchto částek soud přiznal také DPH zákonem v stanovené výši dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení ve výši 1 489 Kč soud uložil žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.