Legislator Case Law & Legislation
106 C 276/2022-83 ECLI:CZ:OSKIHA:2022:106.C.276.2022.1 AI generated

106 C 276/2022-83 · Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Case Number 106 C 276/2022-83
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 396 296,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 396 296,77 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

Legislator headnote

AI generated

106 C 276/2022-83 · Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 24. 7. 2020 smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., o úvěru [číslo]. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon [číslo] S., o spotřebitelském úvěru.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 472 777,57 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 396 296,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 396 296,77 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

<b>II. Žaloba co do částky 76 480,80 Kč spolu s :</b>

<b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 146,61 Kč,</b>

<b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 472 777,57 Kč od 2. 2. 2022 do 2. 6. 2022,</b>

<b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 103 507,80 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení,</b>

<b>-) úrok ve výši 9,99 % ročně z částky 463 892,07 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení,</b>

<b>-) úrok ve výši 9,99 % ročně z částky 6 810 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení,</b>

<b>se zamítá.</b>

<b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 50 698 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 21. 7. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 472 777,57 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (banka) uzavřela se žalovaným dne 24. 7. 2020 smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěru ve výši 500 000 Kč, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal bance splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných přímo ve smlouvě, a dále se zavázal hradit úroky ve výši 9,99 % a poplatky za úkony související se správou a vedením úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, banka jej několikrát písemně upozornila a v důsledku trvajícího porušování smluvních povinností banka využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 1. 12. 2021 zesplatnila. Bance vzniklo právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 1. 12. 2021. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2022, s účinností ke dni 1. 2. 2022, postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2022. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení 1. 2. 2022 celkem 479 924,18 Kč a sestávala z neuhrazeného úvěru 463 892,07 Kč, úroku z úvěru ve výši 6 810 Kč, úroku z prodlení ve výši 7 146,61 Kč a poplatku ve výši 2 075 Kč. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném úhradu částku 470 702,07 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru 463 892,07 Kč a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 6 810 Kč. Dále úroku z prodlení ve výši 7 146,61 Kč a poplatku ve výši 2 075,50 Kč. Dále se žalobkyně domáhá rovněž úhrady příslušenství.

Podáním doručeným soudu dne 21. 10. 2022 žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení tak, že úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 500 000 Kč Smluvní strany si sjednaly použití úvěru na konsolidaci úvěru v celkové výši 293 979 Kč a zbývající prostředky ve výši 206 021 Kč mohl žalovaný použít dle svého uvážení. Částkou ve výši 293 979 Kč byl zaplacen splátkový úvěr poskytnutý od [obec] spořitelny č. účtu [bankovní účet]. Úvěr byl čerpán bezhotovostně dne 24. 7. 2020 ve výši 291 180,20 Kč. Žalovaný také ke dni 24. 7. 2020 vyčerpal zbývající prostředky v celkové výši 208 819,20 Kč, a to převodem prostředků na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr 119 měsíčními splátkami ve výši 6 683 Kč splatnými vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že 1. splátka bude zaplacena dne 20. 8. 2020. Žalovaný uhradil celkem na úvěr 103 703,23 Kč. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

K jednání, jež se ve věci konalo dne 6. 12. 2022, se nedostavil žalovaný, svou neúčast neomluvil, žalobkyně se k jednání dostavila, setrvala na podané žalobě. Soud ve věci jednal a rozhodl na základě provedeného dokazování.

Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 23. 7. 2020, že na základě smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 500 000 Kč, který je veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], kdy úvěr bude splacen nejpozději do 20. 6. 2030, výše měsíční splátky činí 6 683 Kč. Účastníci si dohodli úrokovou sazbu ve výši 9,99 % ročně. Dále se účastníci dohodli, že na základě smlouvy se zaplatí konsolidované dluhy, a to splátkový úvěr vedený u [obec] spořitelny na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], kdy k splacení je určená částka 293 979 Kč. Použití zbývajících prostředků je zcela na uvážení žalovaného. Měsíční splátky jsou splatné vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce a 1. splátka bude zaplacena do 20. 8. 2020. Účastníci smlouvu datovali a podepsali elektronickým podpisem. Součástí smlouvy jsou i rovněž smluvní ujednání.

Ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že tyto jsou součástí smlouvy o úvěru.

Z podkladů pro soudní řízení ve vztahu k úvěru [číslo] vzal soud za prokázáno, že dne 24. 7. 2020 došlo k čerpání úvěru ve výši 291 180,20 Kč a dne 24. 7. 2020 k čerpání úvěru ve výši 208 819,80 Kč. Na úvěr bylo uhrazeno celkem 103 703,23 Kč.

Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 10. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu z úvěru, a to nejpozději do 1. 12. 2021 s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, bude po žalovaném požadováno okamžité splacení celého úvěru.

Z rozhodnutí o splatnosti ze dne 1. 12. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně sděluje žalovanému, že vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], došlo od 1. 12. 2021 k zesplatnění celé zbývající částky, a pohledávka je od 1. 12. 2021 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Ke dni 1. 12. 2021 je dluh v celkové výši 466 324 Kč.

Z ceníku právního předchůdce žalobkyně pro bankovní obchody vzal soud za prokázáno, že tato listina obsahuje stanovení cen a poplatků za poskytované služby.

Z posouzení úvěruschopnosti klienta vzal soud za prokázáno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 20 269 Kč (14 215 Kč příjem ze zaměstnání + 6 054 Kč invalidní důchod), kdy příjem byl zkontrolován na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Dále klient v žádosti uvedl výdaje 0, nájemné 1 000. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle interního ekonomického modelu a normativních nákladů na bydlení na 5 416 Kč. Dále klient uvedl v žádosti splátky mimo [anonymizováno] spořitelnu ve výši 0 a banka dotazem do CCB a vlastních zdrojů zjistila, že klient měl v době úvěrového žádosti úvěr v hotovosti u [obec] spořitelny se splátkou 4 808 Kč (který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kdy splátka nového úvěru činila 6 683 Kč.

Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] strážní a úklidová služba s.r.o. vystavila potvrzení zaměstnavatele žalovanému, který je v pracovním poměru od 30. 1. 2020 na pozici pracovník ochrany majetku s průměrným měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců 14 215 Kč.

Dále soud provedl k důkazu výpisy z účtu vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] za období od 1. 5. 2020 do 31. 7. 2020, kdy z výpisů vzal soud za prokázáno, že žalovanému je na účet poskytována mzda od zaměstnavatele v měsíci červnu ve výši 18 830 Kč, červenci 2020 18 234 Kč, dále byla na účet dne 24. 7. 2020 uhrazena částka 208 819,80 Kč.

Ze stavu úvěru [číslo] ke dni 23. 9. 2022 vzal soud za prokázáno, že výše úvěru byla 500 000 Kč, úvěr byl čerpán 24. 7. 2020 ve výši 208 819,80 Kč na účet č. [bankovní účet] a dne 24. 7. 2020 ve výši 291 180,20 Kč na účet č. [bankovní účet].

Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 26. 1. 2022 vzal soud za prokázáno, že na základě této smlouvy byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaného.

Z dohody o úplatě uzavřené mezi [anonymizováno] spořitelnou a žalobkyní dne 31. 1. 2022 vzal soud za prokázáno, že [ulice] spořitelna a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kdy smluvní strany se dohodly na povinnosti postupníka uhradit kupní cenu za postupované pohledávky.

Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] uhradila kupní cenu žalobkyni za soubor postoupených pohledávek.

Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 5. 2022 vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu úvěru [číslo] to ve lhůtě nejpozději do 2. 6. 2022.

Z podacího lístku ze dne 19. 5. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně uvedeného dne žalovanému odesílal korespondenci.

Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni.

Z podacího lístku ze dne 15. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne byla žalobkyní žalovanému odesílána korespondence.

Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 24. 7. 2020 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude použit na konsolidaci úvěru v celkové výši 293 997 Kč a zbývající prostředky měl žalovaný použít dle svého uvážení. K čerpání úvěru došlo dne 24. 7. 2020 ve výši 291 180,20 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet] a dne 24. 7. 2020 byla čerpána částka 208 819,80 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Účastníci si dohodli splácení úvěru 119 měsíčními splátkami po 6 683 Kč splatnými k 20. dni kalendářního měsíce, 1. splátka bude zaplacena do 20. 8. 2020. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 103 703,23 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 20 269 Kč, z toho 14 215 Kč příjem ze zaměstnání a 6 054 Kč invalidní důchod. Žalovaný doložil právnímu předchůdci žalobkyně potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu za posledních 12 měsíců ve výši 14 215 Kč, a dále byl doložen výpis z účtu, dle kterého za období od června do července 2020, dle kterého žalovanému byla na účet zasílána mzda od [právnická osoba] strážní a úklidová služba s.r.o. ve výši 18 830 Kč za červen 2020 a 18 234 Kč v červenci 2020. Dopisem ze dne 1. 2. 2021 právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr ke dni 1. 12. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 26. 1. 2022 byla s účinností ke dni 1. 2. 2022 postoupena pohledávka za žalovaného na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2022 odeslaným téhož dne. Předžalobní výzvou k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 5. 2022 odesílanou 19. 5. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo].

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 24. 7. 2020 smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., o úvěru [číslo]. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon [číslo] S., o spotřebitelském úvěru.

Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

V dané věci žalobkyně poskytla soudu tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, kde žalovaný uvedl svůj příjem, tento příjem byl ověřen potvrzením od zaměstnavatele, a dále byl doložen i výpis z účtu. Dále žalovaný uvedl v žádosti své výdaje 0 a výdaje na bydlení 1 000, kdy právní předchůdce žalobkyně vycházel ze svého interního ekonomického modelu a normativních nákladů na bydlení, kdy celkové tyto náklady byly stanoveny na částku 5 416 Kč. Dále žalovaný uvedl v žádosti splátky u [obec] spořitelny ve výši 4 808 Kč, které byly v rámci úvěrové žádosti zkonsolidovány. Soudu bylo doloženo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu i výpisy z účtu žalovaného. Těmito listinami byla prokázána ve vztahu k žalovanému pouze jeho příjmová stránka. Žádnými listinnými důkazy ovšem nebyly prokázány výdaje žalovaného. Soud má za to, že pokud žalobkyně vycházela z normativních nákladů, pak bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně tyto výdaje žalovaného řádně ověřit, doložit konkrétními podklady a posoudit poměry žalovaného individuálně.

U jednání dne 6. 12. 2022 bylo žalobkyni prostřednictvím právního zástupce dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že z dosavadního dokazování nemá soud za prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti, zejména týkající se výdajové stránky a byl poučen o povinnosti označit důkazy. Po poučení ze strany soudu další důkazy ve věci nebyly označeny ani doloženy. Soud má za to, že informace, které žalobkyně doložila ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jsou nedostatečné, nedostatečně ověřeny.

Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ustanovení § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 24. 7. 2020 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.).

Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonům a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání pak přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.

V případě neplatné smlouvy o úvěru je zde daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb.). V případě spotřebitele je tedy dána povinnost vrátit jistinu úvěru poníženou o plnění, které již žalovaný poskytl. Z žalobních tvrzení vyplývá, že celkem bylo na úvěr čerpáno 500 000 Kč, ze strany žalovaného bylo poskytnuto plnění ve výši 103 703,23 Kč. Soud zavázal žalovaného k zaplacení částky představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a poskytnutým plněním ze strany žalovaného, tedy k částce 396 296,77 Kč s příslušenstvím. Splatnost pohledávky soud stanovil od předžalobní výzvy k plnění, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 2. 6. 2022, od 3. 6. 2022 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku. Výše příslušenství se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ovšem soud je zde vázán na výši příslušenství žalobním požadavkem žalobkyně.

Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ustanovení § 1879 o. z.

Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 50 698 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek v celkové výši 23 639 Kč. Dále náklady právního zastoupení za 4 úkony právní služby po 10 220 Kč dle ustanovení § 7 bod 6 za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby a účast u jednání, dále 4x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, co do částky 396 296,77 Kč což představuje 84% úspěch ve věci. Neúspěšná byla co do částky 76 480,80 Kč, což představuje 16% neúspěch ve věci. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 68%, čemuž odpovídá částka 50 698 Kč. Soud ve smyslu ust. § 164 o. s. ř. po vyhlášení rozhodnutí ve věci samé provedl opravu výroku III. rozsudku, když došlo ke zřejmé matematické nesprávnosti při výpočtu nákladů řízení. Celkové náklady je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí. Žalobkyně v tomto řízení prokázala, že splnila podmínku stanovenou zákonem, když žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.