8 C 177/2022-58 · Okresní soud Brno-Venkov

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; pojišťovna, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

o zaplacení 3.915 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3.315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 187 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 33 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 3.583 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.915 Kč s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 220 Kč. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu pro pojištění rodinného domu s počátkem pojištění [datum] za pojistné 12.099 Kč ročně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne [datum]. Za dobu od [datum] do zániku pojištění činí dlužné pojistné 3.315 Kč. Žalobce požaduje ještě dva poplatky po 300 Kč za upomínání žalované.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] po vzájemném jednání uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu pro pojištění rodinného domu 1RD [číslo] s počátkem pojištění [datum] na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění rodinného domu na pozemku parc. [číslo] ve [obec] na [anonymizováno], se spoluúčastí 3.000 Kč, dále pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti, pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě, připojištění elektronických a strojních zařízení a připojištění skel - budovy a ostatní stavby.

Pojistné bylo sjednáno ve výši 12.099 Kč ročně. Dne [datum] požádala žalovaná o změnu v pojistné smlouvě ohledně korespondenční adresy. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] pro majetek a odpovědnost, [anonymizováno] [číslo] pro budovy a stavby, M [číslo] pro elektronická a strojní zařízení a M [číslo] pro domácí asistenci. Žalovaná potvrdila podpisem na smlouvě, že převzala v listinné nebo jiné textové podobě, například na trvalém nosiči dat, dokumenty k pojistné smlouvě, tedy pojistné podmínky, a seznámila se s nimi.

Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, účinný od 1. 6. 2019, obsahuje výši poplatku 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného, a poplatek ve stejné výši za pokus o smír po zániku pojištění. Dopisem z [datum] připomenul žalobce žalované, že se blíží datum splatnosti pojistného, a to den [datum]. Dopisem z [datum] upozornil žalobce žalovanou, že neuhradila pojistné, a pokud tak neučiní do [datum], pojištění zanikne. Podle vrácené obálky byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum], vrátil se však žalobci nedoručený s tím, že žalovaná se odstěhovala.

Žalobce odeslal žalované tento dopis na adresu [adresa žalované], tedy na adresu, kterou žalovaná nahlásila [datum] v rámci změny pojistné smlouvy. Dopisem z [datum] oznámil žalobce žalované, že pojistná smlouva byla ukončena uplynutím dne [datum] pro neplacení pojistného, přičemž žalobci náleží pojistné za dobu až do zániku pojištění. Upomínkou z [datum] urgoval žalobce zaplacení dlužného pojistného včetně poplatků v celkové výši 3.915 Kč. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem své právní zástupkyně ze dne [datum], který byl žalované odeslán doporučeně téhož dne na tutéž adresu.

Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění [datum] až do jeho zániku [datum] včetně poskytoval žalované pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaná však nedostála své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách a neuhradila roční pojistné splatné dne [datum]. Žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 12.099 Kč ročně je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne [datum] bylo splatné pojistné 12.099 Kč za roční pojistné období od [datum] do [datum]. Na dobu do zániku pojištění [datum] včetně připadá poměrná část ročního pojistného ve výši 3.315 Kč.

5. S ohledem na splatnost pojistného se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužného pojistného 3.315 Kč ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy [datum]. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,25 % ročně. [příjmení] sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od [datum] a pouze do [datum]. Soud výpočtem ověřil, že úrok z prodlení za toto období z dlužného pojistného 3.315 Kč představuje částku 187 Kč.

6. Pokud jde o dva poplatky ve výši 300 Kč, je třeba uvést, že ustanovení § 2758 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odst. 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. Pojištění v daném případě bylo sjednáno na dobu neurčitou, a tudíž požadavek zákona na písemnou formu smlouvy se na předmětnou pojistnou smlouvu vztahuje. V pojistné smlouvě nebyly sjednány žádné poplatky. Žalobce nárokuje dva poplatky po 300 Kč jakožto náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného podle článku 10 odst. 12 všeobecných pojistných podmínek M [číslo] a podle aktuálního sazebníku účinného od 1. 6. 2019. Žalobce požaduje poplatek 300 Kč za upomínku z [datum] a poplatek 300 Kč za odeslání pokusu o smír, tedy dopisu z [datum]. [anonymizována dvě slova] všeobecných pojistných podmínek obsahuje upozornění na možné účtování nákladů rovněž.

7. Žalobce však žádné pojistné podmínky nepředložil, a tudíž neprokázal, že v pojistných podmínkách měly být nějaké poplatky či náklady sjednány, a jakým konkrétním způsobem. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná kdy převzala jakýkoli sazebník. Navíc žalobce předložil sazebník účinný od 1. 6. 2019, tedy až za téměř dva roky po uzavření pojistné smlouvy, a tudíž tento sazebník v době uzavření pojistné smlouvy ještě neplatil.

8. Žalobce poukázal na to, že oba poplatky po 300 Kč představují náklady spojené s uplatněním pohledávky, avšak žádné náklady nevyčíslil a neprokázal, a požaduje poplatky podle sazebníku. Soud má za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by si účastníci sjednali placení nějakých poplatků, a pokud žalobce odvozuje svůj nárok na poplatky z výše citovaného sazebníku, takové sjednání poplatků neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatné podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Soud je rovněž toho názoru, že předmětné poplatky jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoli tím způsobem, že úplné zjištění těchto poplatků vyžaduje jejich hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a v sazebníku. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalované jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit.

9. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci dlužné pojistné 3.315 Kč s úrokem z prodlení. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně poplatků 600 Kč a části úroku z prodlení.

10. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 85 % předmětu řízení a neúspěšný byl ohledně 15 %. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 70 %. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než sedm dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to dopis z [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z částky 819 Kč, odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 5.119 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 70 %, tedy 3.583 Kč.

11. Soud v tomto případě nepoužil při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalované strany, datum rozhodné události a žalovanou částku.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.