Legislator Case Law & Legislation
55 C 907/2021-16 ECLI:CZ:OSPH10:2021:55.C.907.2021.1 AI generated

Court orders defendant to pay public transport fare and penalty for missing ticket on two dates.

Case Number 55 C 907/2021-16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay the fare and a penalty for riding public transport without a valid ticket on two separate dates. The defendant failed to present a ticket when requested by the operator's authorized personnel and refused to pay the demanded amount upon demand. Consequently, the court found the plaintiff's claim valid under the relevant transport laws and awarded the full debt along with interest and litigation costs.

Legislator headnote

AI generated

According to § 37 para. 5 lit. b) Act No. 266/1994 Coll. and § 18a Act No. 111/1994 Coll.; A passenger who fails to produce a valid ticket upon request by an authorized person is obligated to pay the fare and a penalty, and the carrier's right to claim these amounts is legally established.

Keywords

AI generated
public transport liability missing ticket penalty fare collection obligation authorized personnel request civil enforcement action

Cited Legislation

AI generated
Act No. 266/1994 Coll.
Act No. 111/1994 Coll.
Decree No. 175/2000 Coll.
Act No. 99/1963 Coll.
Act No. 351/2013 Coll.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Nezkusilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 3 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 29. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 20. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 048 Kč s tím, že dne 28. 11. 2020 při jízdě na lince [anonymizováno] a dne 19. 11. 2020 při jízdě na lince [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z obou přeprav dopravním prostředkem, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.

Soud z dokumentu s názvem„ Zápis o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 28. 11. 2020 na lince [anonymizováno] metra. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil, přičemž výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.

Soud dále z dokumentu s názvem„ Zápis o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 19. 11. 2020 na lince [anonymizováno] autobusu. Na výzvu kontrolora se opět neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil.

Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice vlaku nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.

Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.