Legislator Case Law & Legislation
35 C 25/2022-25 ECLI:CZ:OSPH10:2022:35.C.25.2022.1 AI generated

35 C 25/2022-25 · Obvodní soud pro Prahu 10

Case Number 35 C 25/2022-25
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Legislator headnote

AI generated

35 C 25/2022-25 · Obvodní soud pro Prahu 10: s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Keywords

AI generated
travel documents reimbursement of transport costs commercial traveller contract travel insurance unpaid fines driving without authorization
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Vlčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 1 132 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 132 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 132 Kč od 25. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

2. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč a jedná se tak o bagatelní spor, soud se dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

3. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, kterou tvoří neuhrazené jízdné ve výší 132 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč.

4. Na základě zjištění učiněných z přiložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 24. 2. 2021 přepravoval [anonymizováno] [číslo] provozovaným [anonymizována dvě slova] ve směru na [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, což potvrdil svým podpisem na Potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne 24. 2. 2021. Žalovaný jízdné ve výši 132 Kč stanovené dle platného Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel a přirážku k jízdnému ve výši 1000 Kč podle [číslo listu] [anonymizováno] nezaplatil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2021. Žalovaný byl o postoupení vyrozuměn dne 9. 8. 2021.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 37 odst. 4, 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o drahách“) a podle vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška”). Žalovaný cestoval vlakem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž na výzvu pověřené osoby se dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byl povinen dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách. Ve smyslu ust. § 7 odst. 6 vyhlášky je tak žalovaný považován za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky byla stanovena v přepravních podmínkách žalobkyně (§ 37 odst. 6 zákona o dráhách). Splatnost jízdného, včetně přirážky nastala ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dne 24. 2. 2021. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni jeho splatnosti. Žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.