8 C 118/2021-41 · Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 174 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 174 000 Kč

se smluvním úrokem z prodlení ve výši 6,00 % ročně z částky 150 000 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 150 000 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 500 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 500 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 28 010 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 9. 2021, doplněnou dne 15. 12. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 174 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě smlouvy o úvěru číslo [rok] ze dne 7. 2. 2018 obdržel žalovaný od žalobkyně částku 150 000 Kč poukázanou dne 7. 2. 2018 na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Vedlejším účastníkem smlouvy byla [právnická osoba] [anonymizováno] [IČO], na jejíž majetek byl dne 12.6.2020 prohlášen konkurs, jejímž jediným jednatelem a společníkem ke dni podpisu smlouvy byl žalovaný.

Finanční prostředky byly půjčeny za úrok 6 % ročně, vyčíslen celkem na 36 000 Kč. Peněžní prostředky byly poskytnuty za účelem vložení do [právnická osoba] [anonymizováno] a koupě osobního automobilu. Do podání žaloby uhradil žalovaný žalobkyni 3. 7. 2018 částku 6 000 Kč a dne 10. 1. 2019 částku 6 000 Kč. Platby byly započteny na úrok za období od 8. 2. 2018 do 7. 2. 2019 ve výši 9 000 Kč a za období od 8. 2. 2019 do 7. 2. 2020 v částce 3 000 Kč. Účelem poskytnutých prostředků měla být koupě [značka automobilu] [anonymizováno 5 slov] barvy modrá race metalíza do vlastnictví vedlejšího účastníka.

Ze zprávy o činnosti insolvenčního správce vypracované pro účely insolvenčního řízení sp.zn. [insolvenční spisová značka] je zřejmé, že vedlejší účastník takové vozidlo nevlastní. Žalobkyně tedy ohledem na to, že poskytnuté peněžní prostředky byly žalovaným použity k jinému, než sjednanému účelu, využila své právo podle ust. § 2400 o.z. a dne 2. 8. 2021 zaslala žalovanému odstoupení od smlouvy a požadovala vrácení poskytnutých finančních prostředků i s úroky. Žalovaný však nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.

Jistina ve výši 150 000 Kč je tedy splatná od 23. 8. 2021 s ohledem na doručení odstoupení od smlouvy žalovanému dne 16. 8. 2021. Kromě smluveného úroku požaduje žalovaná i úroky z prodlení jako sankci za porušení povinnosti, když samotné úroky z půjčené částky představují odměnu za půjčení peněz, odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1404/2014. Žalobkyně si je vědoma, že číslo smlouvy a číslo uvedené na příloze, [číslo] se rozcházejí. Již v srpnu 2015 jednala s žalovaným o uzavření obsahově totožné smlouvy, k jejímuž uzavření nedošlo.

Následně dne 7. 2. 2018 uzavřela předloženou úvěrovou smlouvu, což souhlasí i s označením listin. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný sestavoval čísla listin podle klíče: první čtyři znaky„ kalendářní rok“, pátý až šestý znak„ kalendářní měsíc“, sedmý až desátý znak je pravděpodobně pořadí v evidenci žalovaného. Číslo uvedené v příloze tam pak bylo zanecháno z přípravy dokumentace v roce 2015, jedná se pouze o písařskou chybu. Vzhledem k tomu, že předmět financování bylo vozidlo modelového roku 2018, tak se objektivně nemůže jednat o vozidlo, které by mělo být pořizováno v souvislosti s jakýmkoliv jednáním uskutečněným dříve, než v roce 2018.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil písemně, uvedl, že žalobu neuznává, neuznává ani nárok na úroky a odměnu advokáta. Vozidlo podle smlouvy o úvěru [právnická osoba] [anonymizováno] skutečně koupila, ale použila a prodala jej ve své další podnikatelské činnosti, což smlouva nezakazovala. Z jednání se prostřednictvím své právní zástupkyně omluvil, ta to zároveň sdělila, že zastupování ukončuje.

3. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž zjistil a vazal za prokázané, že:

-) dne 7. 2. 2018 byla mezi žalobkyní jako úvěrující, žalovaným jako úvěrovaným, a vedlejším účastníkem [právnická osoba] uzavřena smlouva o úvěru číslo [rok], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 150 000 Kč, žalovaný ji měl vrátit s 6 % ročním úrokem, celkem tedy 186 000 Kč, a to do 7. 3. 2022 s tím, že úroky bude hradit časově rozlišené, vždy ke konci každého kalendářního pololetí. Finanční prostředky poskytnuté na základě smlouvy měl vložit úvěrovaný do kapitálu vedlejšího účastníka, který je byl oprávněn použít je na koupi osobního automobilu specifikovaného v příloze 1 do svého vlastnictví. Vedlejší účastník není oprávněn do doby vrácení poskytnutých finančních prostředků včetně úroků úvěrovaným úvěrujícímu převést osobní vozidlo do vlastnictví jiné osoby. V příloze ke smlouvě bylo pak uvedeno vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno 5 slov] barvy modrá race metalíza, příloha byla zaslána manželovi žalobkyně dne 6. 6. 2018 na jeho email [email],

-) z potvrzení o platbě ze dne 7. 2. 2018 bylo zjištěno, že uvedeného dne byla zaslána žalobkyní částka 150 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě o úvěru,

-) soud zjistil z odstoupení od smlouvy ze dne 28. 7. 2021 s připojenou dodejkou a podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odstoupila od smlouvy z důvodu použití poskytnutých peněžních prostředků v rozporu se smlouvou, tedy na jiný než smlouvou smluvený účel. Požadovala uhradit jistinu i s úroky do 5. 8. 2021. Výzva byla žalovanému doručena dne 16. 8. 2021,

-) soud zjistil ze soupisu majetkové podstaty ze dne 26. 8. 2020 a ze zprávy insolvenčního správce ze dne 7. 1. 2022, že vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno 5 slov] barvy modrá race metalíza, není v soupisu majetkové podstaty v [právnická osoba] [anonymizováno] a společnost insolvenčnímu správci sdělila, že vozidlo již nevlastní.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 150 000 Kč za účelem vložení finančních prostředků do [právnická osoba] [anonymizováno], která měla za tyto prostředky koupit osobní vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno 5 slov] barvy modrá race metalíza. Do uhrazení úvěru včetně úroků žalovaným nesměla spolčenost [právnická osoba] převést osobní automobil do vlastnictví jiné osoby, což nedodržela, neboť bylo prokázáno, že předmětné vozidlo se v jejím majetku nenachází. Žalobkyně využila svého práva podle ust. § 2400 o.z. a od smlouvy odstoupila.

5. Právní poměry účastníků se řídí § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2400 o.z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

6. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobkyně po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalobkyně splnila svoji povinnost podle smlouvy o úvěru a poskytla sjednané finanční prostředky. Vedlejší účastník nedodržel svoji povinnost vlastnit vozidlo do splacení jistiny včetně úroků. Žalobkyně tedy platně od smlouvy odstoupila a po žalovaném požadovala vrácení půjčené jistiny včetně sjednaného úroku. Splatnost jistiny odvozovala žalovaná správně od doručení odstoupení žalovanému v návaznosti na stanovenou lhůtu, správně započetla již uhrazenou částku 12 000 Kč nejprve na úroky (§ 1932 o.z). Soud tedy přiznal takto žalovanou jistinu a jednotlivé úroky ke dni jejich splatnosti. Z jednotlivých částek pak přiznal rovněž úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1790 o.z., rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1404/2014). Námitka žalovaného, že nesměla spolčenost [právnická osoba] vozidlo koupila a dále prodala, což smlouva neměla zakazovat, neobstojí, protože bylo výslovně sjednáno, že vedlejší účastník není oprávněn do doby vrácení poskytnutých finančních prostředků včetně úroků úvěrovaným úvěrujícímu převést osobní vozidlo do vlastnictví jiné osoby. Jiné skutečnosti uvedené v žalobě žalovaný nepopíral.

7. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří 6 960 Kč za soudní poplatek, částka 20 150 Kč odměna advokáta za zastupování (§ 7 odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dva a půl úkonů po 8 060 Kč – převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění), 900 Kč jako hotové výdaje advokáta za tři úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval.

8. Lhůtu pro plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.