12 C 45/2022-21 · Okresní soud v Třebíči

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 15 089 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 15 089 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 789 Kč od 10. 2. 2021 do 15. 2. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 089 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku 15 089 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené elektrické energie.

Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.

Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě, provedl dále dokazování zejména smlouvou o dodávce, fakturou a výzvou k úhradě.

Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:

Žalovaná v řízení nezpochybnila tvrzení žalobkyně o tom, že na podkladě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odebrala na smluveném odběrném místě v období od 17. 3. 2020 do 15. 1. 2021 elektrickou energii, jejíž kupní cenu však dosud na podkladě fakturací řádně neuhradila. V řízení rovněž zůstává nespornou samotná výše tohoto již splatného a dosud nesplněného dluhu. Žaloba je tak v plném rozsahu důvodná, a jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky kupní ceny povinna hradit i žalobkyní uplatněný zákonný úrok z prodlení.

Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku a § 50 odst. 2 věty první energetického zákona, otázku úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku v kontextu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Lhůta uložená žalované ke splnění povinnosti stanovené tímto rozsudkem vychází z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto zákonného ustanovení.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalované právo na účelně vynaloženou náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, navýšené odměně advokáta, jenž prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, ve smyslu § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3x 300 Kč, 3x 100 Kč jako paušálních částkách náhrady výdajů podle §14b odst. 5 písm. a) cit. advokátního tarifu, tedy náklady řízení v celkové výši uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku.

Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu).

Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.