Legislator Case Law & Legislation
62 C 314/2020-31 ECLI:CZ:OSOV:2021:62.C.314.2020.3 AI generated

62 C 314/2020-31 · Okresní soud v Ostravě

Case Number 62 C 314/2020-31
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků, které tito uzavřeli dne 5. 5. 2018 před [stát. instituce]. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, účastníci uzavřeli manželství dne 5. 5. 2018 před [stát. instituce], u obou se jedná o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Z jejich soužití se narodily dvě děti, které jsou doposud nezletilé, a k nimž práva a povinnosti na dobu po rozvodu manželství byla upravena soudem schválenou dohodou rodičů ze dne 6. 10. 2020. Rozsudek nabyl právní moci 12. 10. 2020. Účastníci řízení uzavřeli manželství po tří až čtyřleté známosti a nesrovnalosti v jejich soužití začaly v roce 2019, kdy v říjnu 2019 manžel oznámil manželce, že se chce rozvést, přičemž jí nebyl přesně schopen specifikovat, z jakého důvodu tak chce učinit. Asi pětkrát navštívili manželskou poradnu, manžel pak ještě docházel po určitý čas k psychologovi, ovšem k žádné změně toto nevedlo a společné soužití účastníci neobnovili. Manžel se ze společné domácnosti odstěhoval v lednu 2020, tím bylo ukončeno jejich společné hospodaření a taktéž intimní soužití. Manžel se odstěhoval ke svým rodičům, do domácnosti pak ještě docházel, ale v dubnu 2020 jejich problémy vygradovaly, když manželka po manželovi chtěla vědět, z jakého důvodu odešel ze společné domácnosti a co by případně měla změnit, aby se do této společné domácnosti vrátil. Zjistila však, když mu nahlédla do e-mailu, že už si v únoru psal s právníkem, kde uváděl, že se do společné domácnosti již vrátit nechce. Za trvání manželství tak manžel vyjádřil svou nespokojenost s manželským soužitím a také porušil nejméně v jednom případě manželskou věrnost a sám uvedl, že si již neumí představit, že by s manželkou společné soužití obnovili, když toto společné soužití obnovit nechce. Manželka uvedla, že v současné době považuje manželství za nefunkční a taktéž uvedla, že si neumí představit, že by spolu jako manželé dále žili. O toto již dnes sama zájem nemá. Účastníci se také dohodli, že příčiny rozvratu manželství jsou na straně manžela, který neměl zájem o zachování manželského soužití a dopustil se nevěry.

Legislator headnote

AI generated

62 C 314/2020-31 · Okresní soud v Ostravě: O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když oba účastníci se tohoto práva výslovně vzdali.

Keywords

AI generated
departure of spouse marital breakdown professional cooperation of the spouse suspension of visitation rights withdrawal of divorce action reverse family reunification
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Radanou Vilčovou ve věci

manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem titul. jméno příjmení

se sídlem adresa

a

manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

se sídlem adresa

o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 5. 5. 2018 před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je rozvod manželství účastníků, které tito uzavřeli dne 5. 5. 2018 před [stát. instituce].

2. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, účastníci uzavřeli manželství dne 5. 5. 2018 před [stát. instituce], u obou se jedná o manželství prvé a poslední společné bydliště měli v [obec]. Z jejich soužití se narodily dvě děti, které jsou doposud nezletilé, a k nimž práva a povinnosti na dobu po rozvodu manželství byla upravena soudem schválenou dohodou rodičů ze dne 6. 10. 2020. Rozsudek nabyl právní moci 12. 10. 2020. Účastníci řízení uzavřeli manželství po tří až čtyřleté známosti a nesrovnalosti v jejich soužití začaly v roce 2019, kdy v říjnu 2019 manžel oznámil manželce, že se chce rozvést, přičemž jí nebyl přesně schopen specifikovat, z jakého důvodu tak chce učinit. Asi pětkrát navštívili manželskou poradnu, manžel pak ještě docházel po určitý čas k psychologovi, ovšem k žádné změně toto nevedlo a společné soužití účastníci neobnovili. Manžel se ze společné domácnosti odstěhoval v lednu 2020, tím bylo ukončeno jejich společné hospodaření a taktéž intimní soužití. Manžel se odstěhoval ke svým rodičům, do domácnosti pak ještě docházel, ale v dubnu 2020 jejich problémy vygradovaly, když manželka po manželovi chtěla vědět, z jakého důvodu odešel ze společné domácnosti a co by případně měla změnit, aby se do této společné domácnosti vrátil. Zjistila však, když mu nahlédla do e-mailu, že už si v únoru psal s právníkem, kde uváděl, že se do společné domácnosti již vrátit nechce. Za trvání manželství tak manžel vyjádřil svou nespokojenost s manželským soužitím a také porušil nejméně v jednom případě manželskou věrnost a sám uvedl, že si již neumí představit, že by s manželkou společné soužití obnovili, když toto společné soužití obnovit nechce. Manželka uvedla, že v současné době považuje manželství za nefunkční a taktéž uvedla, že si neumí představit, že by spolu jako manželé dále žili. O toto již dnes sama zájem nemá. Účastníci se také dohodli, že příčiny rozvratu manželství jsou na straně manžela, který neměl zájem o zachování manželského soužití a dopustil se nevěry.

3. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. Manžel se domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno 5. 5. 2018, u obou manželů se jednalo o manželství prvé, přičemž z jejich soužití se narodily dvě děti, které jsou doposud nezletilé a k nimž práva a povinnosti na dobu po rozvodu manželství byla upravena soudem schválenou dohodou rodičů, která je pravomocná. V tomto případě je splněna podmínka pro rozvod manželství, tj. úprava práv a povinností k dosud plně nesvéprávným dětem na dobu po rozvodu manželství. Soud také dospěl k závěru, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze již očekávat obnovení společného manželského soužití, když ani jeden z nich si dnes již neumí představit, že by toto znovu obnovili a spolu jako manželé dále žili. Manžel přestal mít zájem o manželské soužití, takto se projevil již v říjnu 2019, účastníci se snažili o zachování manželství tím, že opakovaně navštívili manželskou poradnu, avšak žádný kýžený výsledek to nepřineslo. Od ledna 2020 účastníci jako manželé nežijí, nehospodaří, intimně se nestýkají a také společně nebydlí, když manžel se ze společné domácnosti odstěhoval. S ohledem na výše uvedené soud návrhu manžela vyhověl a jejich manželství rozvedl, přičemž příčiny rozvratu shledal na straně manžela, který neměl zájem o zachování manželství a v průběhu manželství se dopustil nevěry.

4. Soud má také za to, že rozvod manželství účastníků není v rozporu se zájmy nezletilých dětí narozených ze soužití účastníků, neboť tyto jsou velmi útlého věku a samotnou skutečnost, že se jejich rodiče rozvádí, si v této chvíli neuvědomují. Nejsou proto dány žádné zvlášť závažné důvody, pro které by soud jejich manželství rozvést nemohl.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když oba účastníci se tohoto práva výslovně vzdali.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť oba účastníci se tohoto práva výslovně vzdali.

Účastníci jsou povinni ve lhůtě 15 pracovních dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství požádat o vydání nového občanského průkazu, a to jen tehdy, je-li v dosavadním občanském průkaze zapsán údaj o rodinném stavu.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.