30 C 101/2023-15 · Okresní soud v Ústí nad Labem

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15.843 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15.843 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.843 Kč od 24.7.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 15.843 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žalovaná byla účastníkem telekomunikační služby [anonymizováno] Internet a [anonymizováno] TV na základě Smluv o poskytování služeb ze dne [datum]. Žalovaná nezaplatila faktury za období od 1.2.2020 do 30.6.2020. Jednalo se o poskytnutí zařízení: set-top boxu a TV [anonymizováno]. Žalovaná měla tato zařízení splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 49 Kč, resp. ve výši 279 Kč. Žalované byla rovněž doúčtována kupní cena TV [anonymizováno] ve výši 11.997 Kč. Žalovaná na vystavené faktury ničeho neuhradila, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 15.843 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové zjistil, že žalovaná byla účastníkem Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, a že k této smlouvě byl dne [datum] účastníky řízení sjednán dodatek, na jehož základě žalobkyně poskytla žalované zařízení set-top box (dále jen„ STB“), jehož pořizovací (kupní) cena měla být splacena prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 49 Kč, jakož i TV [anonymizováno] za kupní cenu ve výši 13.392 Kč, která měla být zaplacena prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 279 Kč. Žalovaná nezaplatila faktury za období od 1.2.2020 do 30.6.2020. Žalované byla z tohoto důvodu doúčtována zbývající část kupní ceny za TV [anonymizováno] ve výši 11.997 Kč. Žalovaná na vystavené faktury v celkové výši 15.843 Kč v termínu splatnosti, jakož i později, ničeho nezaplatila, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy.

5. Lze konstatovat, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku ve výši 15.843 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena dle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti, na jejímž základě měla žalovaná hradit poskytované služby – [anonymizováno] internet, [anonymizováno] TV. Následně byla mezi týmiž účastníky řízení prostřednictvím dodatku ze dne [datum] uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), na jejímž základě žalobkyně (prodávající) odevzdala žalované (kupující) věci – STM a TV [anonymizováno], které byly předmětem koupě, a umožnila jí k nim nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaná zavázala věci převzít a zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, předmětné zboží žalované dodala, jež jej převzala, avšak tato svou povinnost, tj. povinnost zaplatit za odebrané zboží kupní cenu, porušila, když dosud žalobkyni nezaplatila celou kupní cenu. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ), tudíž žalobkyni přísluší vedle dlužné kupní ceny i úroky z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši stanovené dle nařízení vlády (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.

9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.