120 C 35/2020-24 · Okresní soud v Teplicích

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] a na náhradě nákladů řízení dále částku [částka], a to vše v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na soudním poplatku [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], [částka], když zesnulému [jméno] [celé jméno žalovaného] vyplácela důchod ve výši [částka], a to i pro období [datum] až [datum], ačkoliv tento zesnul již [datum], a jelikož účet, na který byla částka poukázána, již byl vyčerpán, bylo bankovním ústavem vráceno toliko [částka] a za pozůstalostí tak vznikl dluh [částka]. Dle sdělení soudní komisařky [titul]. [jméno] [příjmení] se jediným neodmítnuvším dědicem zůstavitele stal žalovaný. Ten svůj dluh dne [datum] uznal, sjednané splátky však nehradil, dluh ponížil pouze o [částka] a nadále tak dluží [částka].

3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil a v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl. Soud jej kontaktoval skrze síť [webová adresa], žalovaný si přesto nesjednal adresu pro doručování, nevyzvedl si písemnost ani na dodávací poště, ač tam byl soudem včas nasměrován, odvolával se na absenci stálého bydliště, bylo tak doručováno náhradním způsobem. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] dnem [datum] vyplynulo z registru obyvatel č. l. 16. Neoprávněné načerpání neoprávněně poskytnutého důchodu bylo prokázáno již žádostí žalovaného ze dne [datum] (č. l. 3) a dohodou č. l. 4, kde je vyjádřen důvod pohledávky jako přeplatek na dávce důchodového pojištění s odkazem na výzvu věřitele. Žalobkyně doložila dopisem (č. l. 5) vypracování i zaslání a doručení (p. v.) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 2991 občanského zákoníku platí, že (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2053 tamtéž platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V řízení byla prokázána existence pohledávky z bezdůvodného obohacení žalovaného, který spotřeboval plnění, na které neměl právní nárok, byť si takové skutečnosti nemusel být v okamžiku disponování s takovými prostředky na účtu či v rámci převzaté a neodmítnuté pozůstalosti jako hodnotového celku vůbec vědom, a je tedy povinen je ochuzenému vrátit. I bez předložení jiných důkazů byla existence takového nároku prokázána písemným uznáním tohoto závazku. Žalovaného tak soud zavázal povinností k úhradě zbývajících [částka]. Úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává z předžalobní výzvy a vypracování a podání žaloby k soudu, i žalobkyni tak přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., který soud s ohledem na četnost a právní nekomplikovanost takových nároků považuje za formulářový. Soudnímu poplatku řízení nepodléhalo.

7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, jedná se o relativně vysoké plnění a teprve nedávno skončil dlouhodobý nouzový stav. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného poskytl pětiměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Stát nebude odloženou splatností ekonomicky ohrožen. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem (opět) včas nevyužije.

8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen (…). Žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) tamtéž od placení soudních poplatků osvobozena. Podle § 4 odst. 1 písm. j) tamtéž pak platí, že jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost (…) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Dle sazebníku v příloze tohoto zákona, v položce 1 podléhá takové řízení soudnímu poplatku dle výše jistiny do [částka] ve výši [částka]. Soud proto žalovanému výrokem II uložil povinnost takový soudní poplatek uhradit. Ohledně lhůty k plnění soud odkazuje na odst. 6 shora s tím, že se fakticky jedná o„ nultou“ splátku.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.