24 C 101/2021-24 · Okresní soud v Teplicích

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 7. 9. 2020 domáhala částky 1 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná cestovala dne 30. 6. 2020 dopravním prostředkem MHD žalobkyně bez platné jízdenky a vznikla jí tak povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřila.

Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

Žalovaná dne 30. 6. 2020 cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (na lince [číslo]) bez cestovního dokladu, přičemž výše jízdného v této době činila 24 Kč a výše přirážky v případě, že se cestující neprokáže platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč.

Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., § 18a odst. 2 písm. a) a c), § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu.

Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1 500 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.