Legislator Case Law & Legislation
41 C 40/2021-73 ECLI:CZ:OSPZ:2021:41.C.40.2021.1 AI generated

41 C 40/2021-73 · Okresní soud Praha-západ

Case Number 41 C 40/2021-73
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených služeb poskytnutých na základě smlouvy k službě [anonymizováno] účet. Tvrdila, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za užití unikátního SMS kódu. Celkem žalovaný využil služeb v celkové výši [částka] Vedle toho dluží na poplatcích částku [částka]. Dosud však žalovaný uhradil pouze [částka]. V tomto soudním řízení tak žalobkyně nárokovala zaplacení zbývající části jistiny, dlužných poplatků a zákonného úroku z prodlení.

Legislator headnote

AI generated

41 C 40/2021-73 · Okresní soud Praha-západ: Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b>

<b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených služeb poskytnutých na základě smlouvy k službě [anonymizováno] účet. Tvrdila, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za užití unikátního SMS kódu. Celkem žalovaný využil služeb v celkové výši [částka] Vedle toho dluží na poplatcích částku [částka]. Dosud však žalovaný uhradil pouze [částka]. V tomto soudním řízení tak žalobkyně nárokovala zaplacení zbývající části jistiny, dlužných poplatků a zákonného úroku z prodlení.

2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že totožnost žalovaného ověřila z kopie občanského průkazu, který žalovaný zaslal žalobkyni, a že k uzavření smlouvy došlo vložením unikátního kódu do formuláře na webových stránkách [webová adresa]. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím svých interních databází, jakož i prostřednictvím veřejně dostupných databází, a dále vycházela z informací, které jí sám žalovaný sdělil před uzavřením smlouvy. Žalobkyně využila též tzv. scoringový model. Tímto postupem získala ucelený přehled o finanční situaci žalovaného, k čemuž dodala, že ochrana spotřebitele nemůže být absolutní a že věřitelé mohou vycházet především z informací dodaných spotřebitelem.

3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný nereagoval na písemnou výzvu soudu a k jednáním před zdejším soudem se nedostavil.

4. Ve věci proběhla dvě jednání, přičemž při prvním z nich dal soud žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a vyzval ji, aby předložila důkazy na podporu svých tvrzení, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným a že právě jemu poskytla finanční prostředky, jakož i na podporu svého tvrzení, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala podáními ze dnů [datum] a [datum].

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

6. Z listiny nazvané„ Smlouva k službě [anonymizováno] účet“ vyplynulo, že jejími smluvními stranami měla být žalobkyně a žalovaný a že podle ní měla žalobkyně zřídit žalovanému [příjmení] účet s celkovým finančním limitem odvíjejícím se od vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a jím doložených příjmů s tím, že finanční limit obvykle činil [anonymizována dvě slova] – [částka]. Tato listina byla dne [datum] podepsána za žalobkyni prostým elektronickým podpisem, podpis žalovaného na této listině zcela absentoval.

7. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně se mj. podává, že služba [anonymizováno] je zde definována jako odložená platba za online nákupy.

8. Z podmínek k [anonymizováno] účtu (platných ke dni [datum]) se podává, že [anonymizováno] účet je zde definován jako služba, jejímž prostřednictvím zákazník může platit své složenky a faktury, provádět platební příkazy anebo hradit své nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech. Zřízení tohoto účtu je zdarma a nejedná se o platební účet ve smyslu zákona o platebním styku. Jednou z podmínek pro zřízení [anonymizováno] účtu je dle těchto podmínek pozitivní ověření úvěruschopnosti zákazníka.

9. Z vyúčtování za srpen 2018 soud zjistil, že toto vyúčtování bylo žalovanému vystaveno na celkovou cenu [částka], sestávající z objednávky na [webová adresa] ve výši [částka], na [webová adresa] ve výši [částka] a dále z poplatku za odložení a poplatků za prodlení, s tím, že zaplaceno již bylo [částka] a zbývalo zaplatit [částka].

10. Z vyúčtování za září 2018 soud zjistil, že toto vyúčtování bylo žalovanému vystaveno na celkovou cenu [částka], sestávající z objednávek na [webová adresa] v souhrnné výši [částka], objednávky na [webová adresa] ve výši [částka], z objednávky na [webová adresa] ve výši [částka] a dále z poplatků z prodlení a smluvní pokuty.

11. Z vyúčtování za říjen 2018 soud zjistil, že toto vyúčtování bylo žalovanému vystaveno na celkovou cenu [částka], sestávající z objednávek na [webová adresa] v souhrnné výši [částka], objednávky na [webová adresa] ve výši [částka] a dále z poplatků z prodlení a smluvní pokuty.

12. Podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] žalovaný učinil prostřednictvím [anonymizováno] účtu nákup ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka] a podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka].

13. Podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] žalovaný učinil prostřednictvím [anonymizováno] účtu nákup ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka]; podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka] a podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] ve výši [částka].

14. Podle objednávky na [webová adresa] ze dne [datum] žalovaný učinil prostřednictvím [anonymizováno] účtu nákup ve výši [částka].

15. Z ceníku k [anonymizováno] účtu soud zjistil, že správa a vedení [anonymizováno] účtu online je zdarma, platba online je také zdarma a za úhradu vyúčtování do data splatnosti zákazníkovi též není nic účtováno. Poplatky jsou pak stanoveny za odložení platby a za prodlení.

16. Ze smlouvy o poskytování služby [anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] s. r. o. pak vyplynulo, že naposledy jmenovaná společnost se zavázala umožnit zákazníkům využít žalobkyní nabízenou službu [anonymizováno] a žalobkyně se zavázala poskytnout zákazníkům, kteří si objednají zboží v e-shopu a projeví o to zájem, službu [anonymizováno], s tím, že bezprostředně po uzavření kupní smlouvy zákazníkem pak dojde k postoupení pohledávky dle kupní smlouvy ze [právnická osoba] s. r. o. na žalobkyni.

17. Ze smlouvy o poskytování služby [anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. vyplynulo, že pokud žalobkyně schválí na žádost zákazníka použití služby [anonymizováno], dojde po uzavření kupní smlouvy k postoupení pohledávky dle této smlouvy ze [právnická osoba] a.s. na žalobkyni.

18. Ze smlouvy o poskytování služby [anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že jmenovaná společnost se zavázala umožnit zákazníkům využívat službu [anonymizováno] s tím, že po uzavření kupní smlouvy zákazníkem dojde k postoupení pohledávky dle takové kupní smlouvy ze [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni.

19. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vyplynulo, že tato byla adresována žalovanému a žalovaný byl jejím prostřednictvím vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě částky [částka] s příslušenstvím, související s uzavřením [anonymizováno] účtu, a to ve lhůtě sedmi dnů ode dne datace upomínky. Podle souvisejícího podacího archu byla předžalobní upomínka zaslána na adresu žalovaného dne [datum].

20. Dle e-mailových zpráv byly v období měsíců září až listopad 2018 zaslány na adresu [email] vyúčtování žalobkyně, jakož i upomínky na uplynutí splatnosti těchto vyúčtování.

21. Podle záznamu o odeslaných SMS zprávách byly na telefonní číslo [tel. číslo] odeslány v říjnu a listopadu 2018 informace o tom, že vyúčtování [anonymizováno] je po splatnosti a je nutné jej uhradit.

22. Podle záznamu ze dne [datum] mělo tohoto dne dojít k odeslání kódu pro ověření [anonymizováno] účtu na telefonní číslo [tel. číslo].

23. Dle výpisu z interního systému žalobkyně byla dne [datum] založena žádost pro zákazníka [email] s telefonním číslem [tel. číslo], potvrzená občanským průkazem. V žádosti mělo být uvedeno, že příjem zákazníka ze zaměstnání činí 27 500 (měna neuvedena), výdaje 10 000 (měna neuvedena) a dluhy 4 500 (měna neuvedena), zákazník měl středoškolské vzdělání, byl svobodný a bezdětný.

24. Z předložené fotografie občanského průkazu soud dále zjistil, že tato byla vystavena na jméno žalovaného.

25. Z potvrzení o platbách soud zjistil, že ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byly prováděny platby z bankovního účtu žalobkyně se zprávou pro příjemce obsahující odkaz na e-mailovou adresu [email].

26. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně poskytla žalovanému v období měsíců srpna až října 2018 prostřednictvím [anonymizováno] účtu částku na nákupy učiněné přes [webová adresa], [webová adresa] a [webová adresa] ve výši [částka], z níž žalovaný uhradil pouze [částka].

27. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2018) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

28. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

30. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

31. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.

34. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši [částka] (tj. [částka] mínus uhrazených [částka]). Nebylo však prokázano, že by smlouva, na jejímž základě se tak mělo stát, byla skutečně podepsána žalovaným, a že tedy žalovaný souhlasil se všemi smluvními ujednáními obsaženými v této smlouvě či v souvisejících dokumentech (všeobecných obchodních podmínkách, podmínkách k [anonymizováno] účtu, ceníku žalobkyně), neboť soudu předložená smlouva (resp. listina s názvem„ Smlouva k službě [anonymizováno] účet“) neobsahovala žádný – ani prostý elektronický – podpis žalovaného. [příjmení] nebylo možné dovodit ani z potvrzení o odeslání kódu pro ověření [anonymizováno] účtu, neboť nebylo prokázáno, že by tento kód byl žalovaným použit k podpisu smlouvy a že by jím žalovaný smlouvu v předloženém znění skutečně podepsal a souhlasil se všemi ujednáními. Žalobkyně tedy v tomto ohledu byla v řízení neúspěšná, jelikož své důkazní břemeno ani po výzvě soudu, neunesla.

35. Navíc i v případě, že by smlouva s žalovaným byla skutečně uzavřena (ať již v listinné či ústní podobě), nebylo v řízení prokázáno ani to, že žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností dle citovaného zákona, když smlouva k službě [anonymizováno] účet je dle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru, neboť na jejím základě má docházet k poskytnutí úvěru ve formě odložených plateb (v daném případě za online nákupy). Žalobkyně přitom ani na opakovanou výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nedoložila, že by řádně zjišťovala a posuzovala příjmy a výdaje žalovaného a hodnotila jeho finanční možnosti. Žalobkyně pouze tvrdila, že ověřovala žalovaného v interních či externích databázích, žádný odpovídající výstup takového ověření však nedoložila. Žalobkyně se nadto spoléhala v otázce příjmů a výdajů žalovaného pouze na jím sdělené informace, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021-129, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o příjmech a výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila.

36. Soud nicméně zejména na základě předloženého občanského průkazu naznal, že žalobkyně otevřela účet o službě [anonymizováno] právě pro žalovaného a že právě žalovaný prostřednictvím tohoto účtu čerpal dlužnou částku ve výši [částka], byť nebylo prokázáno, že by se tak stalo na základě platné smlouvy. Nebyl zde tedy dán žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohla ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný se proto na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Dle v řízení nezpochybněného tvrzení žalovaný z částky [částka] dosud ničeho dalšího nevrátil. Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni celou tuto částku, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že lhůta k plnění byla ve výzvě stanovena jako sedm dnů od datace, nastala splatnost dne [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky od [datum] do zaplacení, a to v zákonné výši 9 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

37. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.

38. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 70 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 30 % (viz II. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 40 %. Její náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, výzva k plnění) a dále ve výši [částka] za tři úkony právní služby učiněné po podání návrhu na zahájení řízení po [částka] (podání ze dne [datum], dvě jednání před soudem). K tomu bylo dále třeba připočítat paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]; 40 % z této částky pak činí [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Podle § 146 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.