Court orders defendant to pay unpaid TV license fees and interest for non-compliance with registration obligations.
Legislator summary
AI generatedThe court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay 3,780 CZK in unpaid TV license fees plus statutory interest and litigation costs. The defendant had registered as a taxpayer in 2014 but failed to pay monthly fees from August 2019 through late 2021. Since the defendant did not respond to the court's summons, the case was decided without a hearing based on sufficient documentary evidence provided by the plaintiff.
Legislator headnote
AI generated§ 7 of Act No. 348/2005 Coll.; § 10 of Act No. 348/2005 Coll.; § 1970 of the Civil Code: The court established that a registered individual is liable for TV license fees and that failure to pay after a proper demand creates a legal obligation for the broadcaster to sue for the debt and statutory interest.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení 3 780 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 486,88 Kč za období do 15. 2. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 15. 2. 2022 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 780 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaným do 15. 2. 2022. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, vznikla mu tím povinnost přihlásit se jako poplatník k hrazení televizních poplatků. Žalovaný se přihlásil k 1. 1. 2014, poplatky ale neuhradil za měsíce srpen až prosinec 2019, za celý rok 2020 a za měsíce leden až listopad 2021 po 135 Kč měsíčně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen.
2. Usnesením ze dne 6. 4. 2022 č.j. 39 C 65/2022 – 16 bylo řízení přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí v řízení o omezení svéprávnosti žalovaného. Usnesením ze dne 20. 2. 2023, č.j. 39 C 65/2022 – 23 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, když řízení o omezení svéprávnosti žalovaného bylo pravomocně zastaveno. Usnesení o pokračování v řízení nabylo právní moci dne 22. 3. 2023.
3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu k témuž ve stanovené lhůtě nevyjádřil soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval.
4. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 téhož zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva.
5. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný je od měsíce ledna 2014 přihlášen jako poplatník za užívání televizního přijímače. Vznikla jí tedy povinnost stanovená § 7 zákona č. 348/2005 Sb., tedy platit televizní poplatek ve výši stanovené prováděcím předpisem. Tento televizní poplatek v uvedeném období činí 135 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný televizní poplatek ve shora uvedených měsících nezaplatil, vyplývá z přehledu nezaplacených předpisů předložených žalobkyní, dále pak tato skutečnost byla osvědčena i písemnou výzvou, kterou žalobkyně žalovanému zaslala prostřednictvím České pošty, s.p. Soud proto posoudil žalobu za zcela důvodnou, a to včetně úroků z prodlení (§1970 občanského zákoníku), který je požadován v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek plynutí úroku z prodlení je vždy určen ke dni následujícímu po splatnosti toho kterého měsíčního poplatku, tedy vždy od 16. kalendářního dne v měsíci, za nějž měl být poplatek zaplacen a je kapitalizován do dne podání žaloby.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 126 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2 úkony právní služby po 200 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky.
7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.