42 C 208/2021-14 · Okresní soud ve Frýdku-Místku

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 9 983 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 983 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 8,5 % z částky 90 Kč od 13. 4. 2018 do zaplacení,

ve výši 9 % z částky 90 Kč od 10. 11. 2018 do zaplacení,

ve výši 8,05 % z částky 90 Kč od 6. 9. 2017 do zaplacení,

ve výši 10 % z částky 90 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení,

ve výši 9,75 % z částky 1 626 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení,

ve výši 9,75 % z částky 1 464 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení,

ve výši 8,5 % z částky 3 253 Kč od 26. 5. 2018 do zaplacení,

ve výši 9 % z částky 1 626 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení,

ve výši 10 % z částky 1 654 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 9 983 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši specifikované ve výroku rozsudku shora, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalovanému jednak ve dnech 12. 4. 2018, 9. 11. 2018 a 11. 11. 2019 zdravotní péči - ošetření na chirurgické ambulanci - pohotovosti, ve dnech 5. 9. 2017 zdravotní péči – ošetření na ortopedické příjmové ambulanci – pohotovost, kdy tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 90 Kč se splatností vždy ke dni ošetření; žalovaný však tento poplatek ani v jednom případě neuhradil, přitom svůj závazek vždy uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Dále žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech 14. 12. 2018, 1. 12. 2018, 12. 4. 2018, 15. 4. 2018, 9. 11. 2018 a 11. 11.2019 převozy sanitním vozidlem vždy z [nemocnice] do [obec] na protialkoholní záchytnou stanici včetně doprovodu Policie, přitom tato služba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pročež žalobkyně vystavila žalovanému dne 8. 1. 2019 daňový doklad č. 1181403 na částku 1 626 Kč, která byla splatná dne 22. 1. 2019, dne 8. 1. 2019 daňový doklad č. 1181404 na částku 1 464 Kč, která byla splatná dne 22. 1. 2019, a dne 11. 5. 2018 daňový doklad č. 1180488 na částku 3 253 Kč, která byla splatná dne 25. 5. 2018, dne 6. 12. 2018 daňový doklad č. 1181318 na částku 1 626 Kč, která byla splatná dne 20. 12. 2018 a dne 5. 12. 2019 daňový doklad č. 1191330 na částku 1 654 Kč, která byla splatná dne 19. 12. 2019. Ve všech případech byla cena za službu vypočtena podle platného sazebníku kilometrů stanoveného VZP a dle platného cenového předpisu. Žalobkyně zaslala tyto faktury na adresu žalovaného, žalovaný však na tyto výzvy, stejně jako na předžalobní upomínku nijak nereagoval a dluh nebyl ani z části uhrazen.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 24. 6. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 12. 7. 2021 náhradním doručením – uložením u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovanému byla jednak ve dnech 12. 4. 2018, 9. 11. 2018 a 11. 11. 2019 zdravotní péči - ošetření na chirurgické ambulanci - pohotovosti, ve dnech 5. 9. 2017 zdravotní péči – ošetření na ortopedické příjmové ambulanci – pohotovost, kdy tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 90 Kč se splatností vždy ke dni ošetření; žalovaný však tento poplatek ani v jednom případě neuhradil, přitom svůj závazek vždy uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Dále byla žalobkyní zajištěna ve dnech 14. 12. 2018, 1. 12. 2018, 12. 4. 2018, 15. 4. 2018, 9. 11. 2018 a 11. 11. 2019 převoz žalovaného sanitním vozidlem vždy z [nemocnice] do [obec] na protialkoholní záchytnou stanici včetně doprovodu Policie, kdy tato služba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pročež žalobkyně vyzvala fakturami žalovaného k úhradě částek 2 x 1 626 Kč, 1 464 Kč, 1 654 Kč a 3 253 Kč, které žalovaný ani v jednom případě ve lhůtě splatnosti neuhradil.

5. Podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“).

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 24 odst. 3 věta prvá zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

8. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky 9 983 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Žalovanému vznikla jednak v důsledku skutečnosti, že byl ve shora specifikovaných dnech ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobkyně formou pohotovostního ošetření, povinnost ve smyslu § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. zaplatit za toto regulační poplatky vždy ve výši 90 Kč, tedy celkem ve výši 360 Kč; žalovaný současně tento svůj dluh v celkové výši 360 Kč co do důvodu a výše vůči žalobkyni ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. uznal, čímž došlo k založení vyvratitelné právní domněnky trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který by musel v řízení prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Vzhledem k tomu, že žalovaný v tomto řízení ani netvrdil, tím méně prokázal, že by dluh neexistoval, vyšel soud z toho, že platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka založená utvrzením dluhu. Dále pak žalobkyně žalovanému v důsledku zjištěného nadměrného požití alkoholických látek v šesti případech zajistila převoz sanitním vozidlem z [obec] do [obec] na protialkoholní záchytnou stanici, a protože přítomnost alkoholu v krvi žalovaného byla ve všech těchto případech prokázána, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni takto vzniklé náklady na jeho převoz. Výše těchto nákladů pak byla vyčíslena v souladu s platnými právními předpisy. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 9 983 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši specifikované ve výroku rozsudku shora.

9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud zejména vzhledem k velmi nevýrazné výši a naopak již dlouhé době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.

10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 9. 3. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.

11. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě sepisu předžalobní upomínky, přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.